Jak vypadá dnešní moderní muzeum? Strhující výstavy, interaktivní prvky, projekce či videomapping – moderní technologie jsou jeho neodmyslitelnou součástí. Muzeum je ale zároveň pevnost, která má za úkol chránit sbírky. I tam pomáhají moderní technologie. Tvoří totiž základ práce v depozitářích a dávají veřejnosti možnost z domu si prohlížet ty největší poklady do nejmenších detailů. Východočeské muzeum v Pardubicích v letošním roce dokončilo velký digitalizační projekt podpořený Národním plánem obnovy a Ministerstvem kultury České republiky. Dovršilo tak několikaleté úsilí o profesionální digitalizační pracoviště.
„Soustavnou a dlouhodobou prací tvoříme ty nejlepší podmínky pro digitalizaci artefaktů. Digitalizace je dnes klíčovou součástí správy sbírkových fondů, přináší nejen efektivnější ochranu předmětů, ale také nové možnosti jejich využití. Omezujeme tak rizikovou manipulaci s originálními předměty a pomáháme předcházet jejich poškození, i odborníci mohou místo fyzické návštěvy pracovat s digitálními kopiemi,“ říká ředitel muzea Tomáš Libánek.
Ve Východočeském muzeu v Pardubicích má digitalizace dlouhou tradici. Už před čtyřmi lety zřídilo specializované digitalizační pracoviště. Centrum dokumentace sbírek a regionální historie sídlí v depozitárním areálu v Ohrazenicích a je vybavené špičkovou technikou – od knižního a velkoplošného skeneru přes skener diapozitivů až po profesionální foto-studio.
Bezpečnost dat především
V roce 2023 muzeum spustilo díky Národnímu plánu obnovy projekt, který se zaměřuje na bezpečnost a zálohu digitálních záznamů. Nové technické vybavení zajišťuje bezpečné uložení dat a na minimum snižuje riziko jejich ztráty. Kromě diskových úložišť ho tvoří také archivační pásky, tedy moderní forma magnetických pásek s dlouhou životností určená pro velké objemy dat. Celková kapacita úložišť muzea činí 93 terabytů, což odpovídá přibližně 23 milionům běžných fotografií nebo více než 2,5 milionu minut videa ve vysokém rozlišení. Tato kapacita zajišťuje dostatek prostoru pro uložení rozsáhlých digitalizovaných sbírek i budoucích dat.
Cílem je nejen zvýšit produkci digitalizovaných předmětů, ale také zajistit špičkovou kvalitu obrazové dokumentace. „Tento projekt představuje zásadní krok ke zlepšení naší digitální správy. Díky němu můžeme uchovávat data s vysokým grafickým a optickým rozlišením i kvalitní barevnou hloubkou, což umožňuje nejen jejich ochranu, ale také zpřístupnění ve špičkové kvalitě,“ uvedl ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek.
Provedení tohoto projektu s názvem Dlouhodobá archivace digitálních dat a úložiště – eliminace bezpečnostních rizik v rámci archivační strategie obrazové dokumentace sbírkového fondu Východočeského muzea v Pardubicích bylo naplánováno na rok 2024.
Od pohlednic po botanické sbírky
Digitalizovaná data muzeum systematicky eviduje v programu MUSEION, kde se propojují s inventárními čísly sbírkových předmětů. „Východočeské muzeum zatím zdigitalizovalo už přibližně 146 tisíc sbírkových předmětů z celkových více než 390 tisíc evidovaných, tedy asi 37 procent. Mezi nimi najdeme botanické a zoologické sbírky, historické pohlednice, mapy, plány, školní pomůcky, militaria, písemnosti či uměleckoprůmyslové práce,“ vyjmenovává Nikol Holubová, vedoucí Centra dokumentace sbírek a regionální historie.
Různé sbírky, různé přístupy
Zastoupení celé škály sbírkových fondů vyžaduje různé přístupy. Některé předměty se fotí, jiné skenují, roli hraje křehkost materiálu a možné poškození. „Jinak zacházíme s papírem, sklem, dřevem nebo kovem. Botanické sbírky jsou zase organický materiál, který kromě extrémní opatrnosti vyžaduje zařízení s implementovanou 3D technologií, aby vystoupila plastičnost rostliny, nejlépe formou bezkontaktního skenování,“ upřesňuje rozmanitost digitalizace Holubová.
Poklady sbírek na dosah
Výsledky digitalizace si může veřejnost prohlédnout na publikačním portálu Klíč ke sbírkám (klickesbirkam.cz). Tento portál Pardubického kraje zpřístupňuje sbírkové předměty v digitální podobě.
