Vzniklo to celkem náhodou, i když pro náhodu musí být vždy dobré podmínky. Architektku Evu Jiřičnou požádal na doporučení architekta Josefa Pleskota o spolupráci na rekonstrukci Zámku Pardubice v roce 2019 náměstek hejtmana Pardubického kraje pro kulturu a investice Roman Línek. Ta výzvu přijala, v červenci 2019 na zámek osobně přijela a tak se začaly rodit jednotlivé projekty. Nejprve reprezentativní sál se skleněným schodištěm a posléze i další.
„Při vytváření generelu rozvoje pardubického zámku jsme se několikrát na místě sešli s architekty Petrem Všetečkou, Ladislavem Lábusem a Josefem Pleskotem. Od začátku bylo jasné, že společenský sál musíme přesunout do třetího patra severního křídla, ale velká debata vznikla kolem jeho zázemí, obslužných prostor, umístění sociálních zařízení, šaten a umožnění bezbariérového přístupu. Také do té doby navržené úpravy sálu nedosahovaly reprezentativní úrovně, kterou jsme v těchto mimořádných prostorách chtěli získat. Nakonec padlo rozhodnutí využít k zázemí i patro pod sálem. Otázkou bylo, jak to ale zajímavě propojit. A tady poprvé padlo od pana Pleskota jméno Evy Jiřičné s myšlenkou na její ikonická skleněná schodiště. Při vytížení paní architektky sídlící v Londýně to sice byla jen taková idea, ale proč to nezkusit. Dobře jsme udělali, a vznikly z toho krásně odvážné návrhy sálu a jeho zázemí,“ vzpomíná Roman Línek.
Před začátkem stavby
Celý proces úpravy společenských prostor zámku má několik postupných etap. Po úvodní studii následovalo projektování, které prováděl ateliér Masák &Partner s autorským dohledem ateliéru AI design Evy Jiřičné. Pardubický kraj poté soutěžil stavební firmu, kterou se stala společnost OHLA ŽS, a. s. Její zástupce potom pozval Roman Línek na jednání s Evou Jiřičnou těsně před předáním staveniště. „Vysoutěžená cena prací je přes 165 milionů včetně DPH, přičemž Pardubický kraj počítá s evropskými dotacemi,“ řekl Línek s tím, že se bude jednat o dotace z programu IROP 2021+ prostřednictvím ITI Hradecko-pardubické aglomerace. „Kromě běžných kontrolních dnů chceme pohlídat kvalitu prací i na mimořádných kontrolních dnech, kde bude Eva Jiřičná osobně přítomná. Stavba by měla být dokončena a zkolaudována do konce roku 2026,“ dodal Línek.
Bronzová kráska z Kladiny
Zájmu Evy Jiřičné o pardubický zámek využil ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek a přizval ji ke spolupráci i v několika menších projektech. „Naše muzeum získalo z archeologických nálezů několik výjimečných předmětů, které bychom chtěli návštěvníkům také výjimečným způsobem prezentovat. Expozice se bude jmenovat Bronzová kráska z Kladiny a představí mimořádný nález zdobeného tepaného vědra starého zřejmě až tři tisíce let. Expozice vznikne ve čtyřech místnostech v přízemí zámeckého paláce. Právě vitrína s nasvíceným bronzovým vědrem bude jejím zlatým hřebem. Dokumentace by měla být hotová letos na podzim a potom by práce za přibližně 6 milionů korun mohly začít.
Enfiláda v třetím patře se také promění
Mezi výstavou uměleckého skla a reprezentativním sálem je ve třetím patře řada historických místností navzájem propojených dveřmi, tedy takzvaná enfiláda. Ta zahrnuje také vzácnou místnost s kazetovým stropem, která projde rekonstrukcí zároveň se sálem. „Oborně jsme zde prozkoumali nástěnné malby a možný mobiliář. Došli jsme k závěru, že právě tuto místnost necháme podle dochovaných fragmentů jako jedinou na zámku domalovat a vybavíme ji i nábytkem inspirovaným renesancí. Právě o jeho návrh jsme požádali paní architektu Evu Jiřičnou a ateliér AI - DESIGN. Předpokládáme, že i tady bude hotovo do roku 2026,“ informoval ředitel Libánek. Tato místnost by pak měla být využívána k různým slavnostním účelům, ale bude i součástí prohlídkového okruhu.
Neříkej ne, kde můžeš říci ano
Pardubický zámek je podle Evy Jiřičné unikátní stavbou. I proto se držela svého hesla, neříkej ne, když můžeš říci ano, a dává to smysl. „Už když jsem poprvé stála na nádvoří a hleděla na zámek, stála jsem tu v úžasu. A teď vidím na vlastní oči i kazetový strop v jedné z místností, který znám jen z vizualizací. Je to nádhera, kterou hned tak někde v Evropě nenajdete. V Londýně jsem se naučila poznávat a ocenit historické techniky stavitelů a umělců a nechat je při rekonstrukci vyniknout. Ale důležité je také, aby historické stavby mohly dále sloužit lidem. Abychom jim uměli prodloužit život i moderními prostředky současné doby. Ve Velké Británii musí historické stavby vydělat na svůj provoz. Kromě výstav musí mít i atraktivní prostory pro společenský život, na pronájem a podobně. Proto jsem moc ráda, že se můžu se svým týmem z ateliéru AI – DESIGN podílet i na úpravách společenské části tohoto krásného zámku.“
Skleněné schodiště pracuje se světlem
Součástí rekonstrukce na pardubickém zámku bude i propojení dvou sálů nad sebou ikonickým skleněným schodiště. Eva Jiřičná jich od 80. let minulého století realizovala už 47, to poslední v New Yorku. „Za tu dobu se hodně vylepšily technologie zpracování skla. Začínaly jsme s vrstvou obyčejného skla a plexiskla v kovové konstrukci, dnes už můžeme používat sklo s bezpečnostní fólií i bez kovové konstrukce. Tak jsou schody téměř neviditelné. Stabilitu točitým schodům dodává upevnění na drátěný válec po jejich obvodu. Konečnou podobu jim ale dá až konkrétní výrobce a já věřím, že na tom budeme s dodavatelskou firmou spolupracovat,“ dodala paní architektka.
(Pardubický kraj)
