České stavovské povstání je v obecném povědomí spojováno pouze se dvěma mezními událostmi – pražskou defenestrací 1618 a bitvou na Bílé hoře 1620. O tom, že je tomu tak neprávem, přijede na Zámek Pardubice přednášet historik Jaroslav Pánek. V úterý 29. října od 18 hodin pořádá Východočeské muzeum v Pardubicích další přednášku z cyklu Od Žižky k sametu – tradice českých „rebelií“.
„Vnitřní obsah této zlomové epochy evropských dějin a hlavně cíle povstalců zůstávají ve stínu bělohorské katastrofy. Ve skutečnosti nejdůležitější událostí této doby bylo přijetí tzv. České konfederace – nové ústavy českého státu – 31. července 1619,“ vysvětluje Jaroslav Pánek z Historického ústavu Akademie věd České republiky. „Přednáška ukáže, jakým způsobem v této ústavní listině vyvrcholilo české politické a právní myšlení raného novověku a jaké perspektivy tato ústava nabízela dalšímu vývoji střední Evropy jakožto svobodné a nábožensky tolerantní konfederace v protikladu s absolutistickou habsburskou monarchií a násilnou rekatolizací,“ připomíná málo známé momenty povstání Pánek.
Přednáškový cyklus Od Žižky k sametu: tradice českých „rebelií“ připomíná významné mezníky, kdy se Češi do dějin zapsali jako povstalci, rebelanti a revolucionáři. Přednášky se konají v přednáškovém sále Zámku Parduibce vždy v úterý v 18 hodin. Vstupné 40 Kč.
Od Žižky k sametu: tradice českých „rebelií“
29. října 2019 – Stavovské povstání 1618–1620 (Jaroslav Pánek)
- listopadu 2019 – Selské rebelie roku 1680 a 1775 (Jaroslav Čechura)
- listopadu 2019 – Revoluční rok 1848 (Zdeněk Munzar)
- listopadu 2019 – Beseda s účastníky listopadu 1989 v Pardubicích
