Objev, který mění pohled na nejstarší dějiny zámku v Pardubicích, se podařil archeologům Východočeského muzea. Ve výzkumu, který provádějí v rámci rekonstrukce na zámku, narazili na mohutnou zeď z opuky, která tu ve 14. století tvořila obytně obrannou hranolovou věž, takzvaný donjon.
„Život v zemi se ani v době epidemie zcela nezastavil a všude, kde to jde, pokračují práce na investicích Pardubického kraje. Z rekonstrukce Zámku Pardubice přišla v těchto dnech velmi příjemná zpráva. Archeologové Východočeského muzea učinili v rámci rekonstrukce elektrické přípojky mimořádný objev. Našli pozůstatky původního hradu ze 14. století," sdělil 1. náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek výjimečnou zprávu v době, kdy jsou krajské kulturní instituce pro veřejnost uzavřené.
„Dohlížíme na výkop a v archeologické sondě v jižní části nádvoří jsme našli relikty hradu pánů z Pardubic, což odpovídá době vlády Lucemburků v českých zemích. Jedná se o mohutné opukové zdivo mocné 2,4 metru,“ oznámil ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.
Nejstarší zděná konstrukce v Pardubicích
„Nález potvrzuje předpoklad, že tento hrad byl menší, situovaný v prostoru vnitřního nádvoří a jižního křídla dnešního zámku a jeho jádrem byla obytná věž zvaná donjon. Zároveň tak vyvrací starší představy o dvoupalácové dispozici hradu 14. století,“ vysvětlil stavební historik Bohdan Šeda. „Tato věž měla obdélníkový nebo čtvercový půdorys. Jedná se patrně o nejstarší dosud objevenou zděnou konstrukci v Pardubicích. Mladší pohusitské a pernštejnské stavby jsou většinou postaveny z vyvřelých hornin z Kunětické hory nebo zaniklého povrchového lomu v blízkosti dnešní pardubické části Hůrka. Tato věž byla postavena z opuky, což také potvrzuje, že je starší,“ řekl Šeda. Donjon byl obehnán obvodovou hradbou, buď kamennou nebo jen dřevěnou palisádou.
„Když pak hrad koupil roku 1491 Vilém z Pernštejna, zahájil rozsáhlou přestavbu celého jádra. Starší donjon a další stavby, které již zřejmě nevyhovovaly svou velikostí, byly zbořeny až pod úroveň nádvoří. Zachován byl pouze pohusitský severní palác, který se stal základem nové pravidelné dispozice seskupené kolem pravoúhlého nádvoří. Zbořený donjon nahradil dnešní jižní palác ve stylu pozdní gotiky a rané renesance,“ dodal Šeda.
Archeologické nálezy stáří potvrzují
„Při archeologickém průzkumu jsme našli vrstvy v původním uložení s nálezy ze 14. století, což dále potvrzuje nová zjištění o stáří hradu,“ řekl vedoucí archeologického oddělení muzea Tomáš Zavoral. „Podařilo se nám zachytit i geologické podloží. Z něj můžeme soudit, že hrad tu byl postaven na původní drobné štěrkopískové vyvýšenině, kterou vytvořilo meandrující Labe. Návrší mohlo být i určitým způsobem upraveno a uzpůsobeno k založení hradu, ale rozhodně nedošlo k nějak výrazné remodelaci terénu,“ dodal Tomáš Zavoral.
„Kdo byl stavitelem tohoto hradu, nelze s určitostí říci. Mohli jimi být synové Arnošta z Hostýně Bohuš, Vilém a Smil, kteří byli podporováni bratrem Arnoštem z Pardubic, který je všem jistě dobře znám,“ doplňuje jeho slova Tomáš Libánek.
Model do expozice se překreslí
„Nyní budeme muset překreslit původně rekonstrukci do chystané pernštejnské expozice na zámku, která se otevře příští rok. Místo hradu s obvodovou zástavbou tam bude obytně obranná věž,“ uzavřel ředitel Tomáš Libánek. Před donjonem tu pravděpodobně stávala tvrz typu motte, opevněné sídlo postavené na upraveném přírodním návrší ve tvaru komolého kuželu.
