Další střípek do dějin zámku v Pardubicích přinesla jeho probíhající rekonstrukce. Při opravě jižního průčelí vnitřního nádvoří stavební historici objevili pozůstatky honosného pozdně gotického portálu a k němu vedoucího reprezentativního schodiště. To nechal postavit Vilém z Pernštejna, který po koupi Pardubic provedl rozsáhlou přestavbu včetně vybudování nového jižního paláce.
Existence hlavního schodiště do paláce byla donedávna jen předpokladem. „Z gotické a raně renesanční fáze jsme dosud znali jen dvě malá točitá schodiště. Tušili jsme, že tu muselo být i jiné. Pozůstatky reprezentativního vnějšího schodiště a honosného portálu odhalil až nedávný průzkum při opravě jižního průčelí – zůstaly po něm odsekané zbytky pískovcových gotických fiál,“ oznámil ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.
„Po objevu pozůstatků původního hradu, takzvaného donjonu, je to další mimořádný nález v rámci rekonstrukce Zámku Pardubice. Fragmenty portálu a schodiště nyní zakrývá omítka. Objeví se ale v nové pernštejnské expozici na modelech stavebního vývoje zámku, kterou Východočeské muzeum otevře příští rok," sdělil 1. náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek.
Vnější jednoramenné schodiště široké asi 1,5 metru vedlo podél průčelí. „Bylo určeno významným návštěvám, určitě ho zdobila pernštejnská erbovní symbolika,“ popsal jeho význam František Václavík, stavební historik z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice. Schodištěm se vstupovalo do síně v patře, mázhausu, který sloužil jako předpokoj před ještě honosnějším sálem, dnes známým jako Vojtěchův.
„Při archeologickém průzkumu jsme našli zbytky zídky, o které jsme zprvu nevěděli, jaký měla význam. Potvrdilo jej až odhalení fasády průčelí,“ upřesnil vedoucí archeologického oddělení Východočeského muzea Tomáš Zavoral.
Zánik schodiště nastal zřejmě velmi záhy. Ve 30. až 40. letech totiž Vilémovi synové vybudovali nové reprezentativní schodiště s krásným raně renesančním portálem v gotické arkádě nalevo od původních schodů. „Pozdně gotické portály zmizely z celého zámku. Bylo to věcí módy. Vilémovi synové Vojtěch a Jan chtěli zámek vybavit prvky odpovídajícími jejich významnému postavení. Podobné analogie najdeme třeba na Pražském hradě nebo Trčkově paláci na hradě Lipnici,“ doplnil historik Bohdan Šeda z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice.
