V sobotu 25. ledna uplyne přesně 100 let od koupě pardubického zámku Musejním spolkem. Zámek, který do té doby patřil velkostatku barona Richarda Drascheho z Wartinbergu, fungoval tehdy jako činžák i sídlo výrobních firem. S novým majitelem začala jeho obnova, která s různou intenzitou pokračuje dodnes.
„V neděli 25. ledna se tehdy sešla mimořádná valná hromada Musejního spolku, aby jednala o koupi pardubického zámku. Na jednání byla představena kupní smlouva, která stanovovala, že objekt bude koupen za 750 tisíc korun. Valná hromada pak všemi hlasy tento dokument schválila,“ říká ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek. Koupi napomohla probíhající pozemková reforma, Musejnímu spolku se už předtím podařilo koupit Kunětickou horu. Musejní spolek využil fond, ve kterém spořil peníze na postavení vlastní budovy, a zároveň několik půjček. „Sbírky muzea byly na zámku uložené už od roku 1892 v pronajatých prostorech,“ dodává Libánek. Zámek v následujících měsících přešel do vlastnictví Musejního spolku, který už od května roku 1920 zadal nejnutnější opravy. K zámku tehdy patřilo přes 17 hektarů pozemků, mimo jiné i dnešní Tyršovy sady.
Koupě rozsáhlého areálu pardubického zámku znamenala pro muzeum osudové rozhodnutí. V zámku se nedochoval žádný původní inventář a muzeum získalo pro sbírky dostatečnou kapacitu v atraktivním prostředí. Při stavebních úpravách podnikaných Musejním spolkem se začaly objevovat renesanční nástěnné malby a další památky. Díky podnikatelským aktivitám spolku (pronájmy pozemků a prostor, provoz restaurace), subvencím města i státu a nadšení příznivců, se dařilo ze zámku a sbírek muzea vytvořit chloubu města.
Po druhé světové válce, kdy činnost spolku ustala, se řady členů nestačily dostatečně konsolidovat a aktivizovat. Na začátku 50. let byl spolek nucen předat zámek do správy státu a poté byly postátněny i sbírky. Obnova objektu se zastavila, zanedbávala se i údržba a zámek začal chátrat, až se na konci 70. let propadaly stropy ve druhém patře paláce. Teprve poté zahájená generální rekonstrukce zámecké budovy postupovala jen pomalu a dál chátrající a pro veřejnost uzavřený zámek se vytrácel z povědomí. Obnovu objektu se podařilo urychlit až po roce 1993, kdy převzalo řízení oprav Východočeské muzeum. Od konce roku 1997 mohl být zámek znovu po bezmála dvaceti letech postupně zpřístupňován veřejnosti.
V roce 2001 se vlastníkem zámku stal Pardubický kraj. „Po stránce statických úprav i vnějšího vzhledu vstal v posledních 30 letech pardubický zámek jako ten bájný pták Fénix z popela. Snahou Pardubického kraje je nyní přizpůsobit celý jeho areál potřebám v 21. století. Aby to bylo nejen moderní sídlo Východočeského muzea a atraktivní cíl turistů připomínající nejslavnější éru Pernštejnské rezidence, ale zároveň aby se pdařilo zlepšit i jeho využití pro velmi žádané společenské události. Tak je vedena současná velká rekonstrukce a naváže na ni i její další etapa, která se nyní projektuje," konstatuje 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.
