Sbírka náleží mezi několik nejrozsáhlejších veřejných sbírek mincí v ČR. Její tradice sahá do sklonku 19. století, kdy Muzejní spolek v Pardubicích do svých sbírek získával také numismatický materiál, čítající okolo 1000 exemplářů. Muzejní sbírka byla rychle rozšiřována, hlavně dary, většinou však nesystematicky. Zásadní změnu ve formování sbírky přinesl až přelom 19. a 20. století, kdy český numizmatik Bedřich Skrbek prodal svou sbírku muzejnímu spolku za symbolickou odhadní cenu. Teprve touto akvizicí získala muzejní sbírka mincí základ své dnešní vypovídající hodnoty, v pozdějších letech systematicky dále rozšiřované.
Pevnou strukturu jasně profilované sbírky středověkých a raně novověkých českých ražeb získala muzejní kolekce mincí a medailí do poloviny 20. let, kdy byl zpracován její podrobný dvoudílný katalog (1925-1926). Sbírka mincí byla veřejnosti prezentována v rámci prohlídkové trasy muzejními expozicemi, zřízenými na pardubickém zámku, ale neměla náležitý systém. Z expozice byly mince staženy v době německé okupace, neboť výbor muzejního spolku se obával, že o tyto sbírkové předměty by mohla mít zájem okupační správa jako o rezervoár drahého kovu. Většina numismatické sbírky byla proto během války ukryta na blíže neznámém místě v zámeckých sklepeních, nejcennější soubor vzácných zlatých mincí byl zazděn v levé nice pozdně gotického arkýře tzv. Vojtěchova sálu v prvním patře zámku.
V průběhu 60. let se pardubická muzejní sbírka rozrostla o několik početných, ale vnitřně naprosto heterogenních souborů. Na vývoj sbírky mělo mnohem větší vliv systematické shromažďování nálezů mincí z regionu působnosti muzea a také budování sbírky regionálních medailí. Samostatná numismatická expozice (instalována v roce 1957) byla v roce 1967 nahrazena výběrovou kolekcí pro stálou expozici "Feudalismus", připravena L. Česenkem.
Vystavené originály mincí se však bohužel staly objektem rozsáhlé krádeže v roce 1970. Zloději tehdy z výše zmíněné stálé expozice odcizili několik desítek vzácných muzejních exponátů mincí a medailí tolarové doby z 16. až 18. století. Pachatele se však naštěstí brzy podařilo vypátrat a až na ojedinělé exempláře byla většina ukradených předmětů vrácena do muzejních sbírek.
Ve druhé polovině 70. let z důvodu dlouhodobě odkládané rekonstrukce došlo ke zhroucení stropů zámeckých sálů a musela být vyklizena jak stávající expozice, tak i numismatický depozitář. Systematické výstavy vybraných kolekcí numizmatické sbírky bylo možné realizovat až od 90. let, kdy byl rekonstruován výstavní sál na velkém zámeckém nádvoří. Byl zřízen i nový stálý depozitář sbírky mincí, a tak mohla být tato sbírka koncem 90. let presentována veřejnosti v rámci několika expozičních projektů: České mincovnictví Rudolfa II. (1997); Z pokladů pardubického muzea (1997-98); Co sbírá muzeum (1999); České početní peníze a žetony v raném novověku (2002). S rychle pokračující rekonstrukcí zámku také vyvstala otázka náplně výstavních prostor a budoucí numizmatické expozice. Ta nese název „Peníze v Čechách 1520 - 1“. Veřejnosti je přístupná od prosince 2003.
Sbírku spravuje Prof. PhDr. Petr Vorel, CSc.
