Východočeské muzeum v Pardubicích, Zámek čp. 2, 530 02 Pardubice vcm@vcm.cz
+420 466 799 240

1939–1953 / 51, 52, 56, 59, 60

Introduction Museum Past exhibitions Archiv výstav a expozic 2021 Věci vyprávějí 1939–1953 / 51, 52, 56, 59, 60

51 / Mizející savci ze sbírky preparátora Františka Kotka

Vlastní sběr Františka Kotka, 1939 a 1946
Inv. č. Z 882 (sysel obecný), Z 1498 (tchoř stepní)

 Už před druhou světovou válkou začal v Pardubicích působit zručný preparátor František Kotek (1912–1994). Dlouhodobě spolupracoval s pardubickým muzeem, kam v roce 1955 nastoupil jako správce přírodovědných sbírek. Funkci postupně předal v 60. letech 20. století Janu Sklenářovi (1937–2019).
Mezi cenné savčí preparáty vzniklé rukou Františka Kotka patří například exemplář sysla obecného (Spermophilus citellus), který byl uloven na pardubickém vojenském cvičišti 8. července 1939. Sysel býval hojný polní škůdce, ve druhé polovině 20. století však vlivem intenzifikace zemědělství na Pardubicku zcela vyhynul.
Podobný osud potkal i lasicovitou šelmu tchoře stepního (Mustela eversmanii). Jeho dřívější hojný výskyt v zemědělské krajině dokládá i šest exemplářů v muzejní sbírce. Koncem 20. století z našeho regionu přechodně vymizel, v posledních letech bývá v Polabí opět řídce zjišťován. Kožka a lebka na snímku pochází z exempláře uloveného 14. listopadu 1946 u Starého Mateřova.

52 / Obrázek hvězdáře, 18. století

Darovala Anna Gabrielová, 1942
Inv. č. E 445

Téma obrazu na skle typu eglomisé (technika rytí do stříbrné folie vkládané mezi dvě skla) koresponduje s osobou jejího původního majitele. Pochází totiž z pozůstalosti barona Artura Krause (1854–1930), známého pardubického rodáka, astronoma, sportovce, podnikatele a šiřitele technického pokroku. Mimo jiných zájmů (tenis, cyklistika, motorismus, letectví aj.) se Artur Kraus též věnoval pozorování noční oblohy. Po jistou dobu si dokonce zřídil observatoř i ve věži pardubického zámku, od roku 1912 provozoval v Pardubicích tzv. lidovou (čili veřejnosti přístupnou) hvězdárnu. Není těžké se zasnít a představit si, jako by hvězdářem vyobrazeným na malbě z poslední třetiny 18. století byl on sám. Předmět muzeu předala jeho spolupracovnice Anna Gabrielová, která pečovala o Krausovu domácnost a pomáhala při jeho experimentech.

56 / Důstojnická čáka Františka Udržala

Darovala rodina Udržalova, 5. 4. 1945
Inv. č. Mil 475

František Udržal (1866–1938) byl sedlák z Dolní Rovně, jenž se angažoval v mladočeské a později agrární straně. Když mu v roce 1897 bylo 31 let, stal se poslancem říšské rady, kde setrval až do roku 1918. V říjnu 1918 se podílel na vzniku samostatného Československa mimo jiné tím, že neutralizoval pokusy o ozbrojené potlačení převratu. Až do roku 1935 byl československým poslancem, poté do roku 1937 senátorem. Důležitější však je, že sedm let vykonával funkci ministra národní obrany a v letech 1929–32, tedy v době hospodářské krize, byl dokonce premiérem.
Říká se, že František Udržal se stal ministrem národní obrany mimo jiné proto, že jako jeden z mála českých politiků absolvoval vojnu. A právě jeho vojenskou službu v rakousko-uherské armádě připomíná tato čáka poručíka, kterou jeho rodina věnovala muzeu těsně před koncem druhé světové války v dubnu 1945.

59 / Římská lampa s plastickou výzdobou v podobě ptáčka

Daroval V. Markalous, 11. 9. 1951
Inv. č. A5062

Hliněná lampa z doby římské byla nalezena roku 1950 v písečném nánosu u řeky Labe v katastru obce Staré Brozany (dnes k. ú. Brozany nad Labem). Předmět byl tehdy předán do pardubického muzea panem V. Markalousem společně s dalšími nálezy středověkého původu.
Svítidlo představuje vzácný pozdně římský nález z území ležícího mimo hranice římského impéria. Artefakt vyniká zejména zdobeným tondem – kruhovým terčem, na kterém lze spatřit reliéfně modelovaný motiv ptáčka. Na dně lampy je rytý kruh s motivem kříže. Brozanský nález odpovídá provinciálním napodobeninám severoafrických lamp vyráběným v dílnách v Itálii, Gallii a v Porýní, a to již od 5. století našeho letopočtu. S ohledem na nálezové okolnosti nemůžeme zcela vyloučit, že se popisovaný předmět dostal na území dnešních východních Čech až v období středověku či novověku.

60 / Půlkový čepec, 1793

Zakoupeno od paní Jiráskové z Pardubic, 1953
Inv. č. E 561

Půlkový čepec s bohatým vyšíváním znázorňujícím rostlinné motivy má na sobě vyšité iniciály. Z jedné strany „F“ a „K A“, z druhé strany „W“ a „W A“. Je na něm také uvedena datace 1793. V minulosti musela mít každá vdaná žena zakryté vlasy, zpravidla plátěným čepcem. Tento ovšem nebyl na běžné nošení, jedná se o čepec parádní, určený pro slavnostní nebo alespoň významnější příležitosti.
Jeho přesný původ sice neznáme, ale vztahuje se k němu dnes už těžko ověřitelná historka poznamenaná v muzejní dokumentaci. Paní Jirásková z Pardubic, která čepec v roce 1953 prodala do muzejních sbírek, k němu uvedla, že patřil její babičce ze Dřenic (obec mezi Pardubicemi a Chrudimí), jež ho údajně dostala od cikánky za poskytnutí přístřeší. Takové tradované rodinné vyprávění se obzvláště hodí k předmětu etnografického charakteru.