Východočeské muzeum v Pardubicích, Zámek čp. 2, 530 02 Pardubice vcm@vcm.cz
+420 466 799 240

1954–1974 / 61, 72, 80

Introduction Museum Past exhibitions Archiv výstav a expozic 2021 Věci vyprávějí 1954–1974 / 61, 72, 80

61 / Vzorník výšivek, první třetina 20. století

Získáno převodem z Východočeské Vesny, odborné školy pro ženská povolání, 1954
Inv. č. E 486

Pardubická pokračovací dívčí škola pro ženská povolání, později známá jako Východočeská Vesna, měla svůj původ v deváté třídě (otevřena roku 1882) dívčí měšťanské školy. Tato třída se v roce 1904 přeměnila v samostatnou instituci a v roce 1907 obdržela povolení vydávat vysvědčení nahrazující při zakládání určitých oděvnických živností výuční list. V roce 1908 pro ni byla na dnešní Jahnově třídě postavena samostatná budova (dnes součást krajského úřadu). Škola od roku 1910 používala jméno Východočeská Vesna. Inspiraci ke svému pojmenování i zaměření převzala od brněnského spolku Vesna provozujícího rovněž dívčí školy. Jednalo se o kvalitní školu poskytující slušné odborné vzdělání. Pardubická Vesna zanikla na přelomu 40. a 50. let 20. století.
Řadu předmětů sloužících dříve ve Vesně jako učební pomůcky, například vzorníky výšivek (jeden z nich na snímku, výšivky z Hluku na Uherskohradišťsku), získalo pardubické muzeum.

72 / Ryté skleněné vázy, autorka: Ludvika Smrčková, 1954

Daroval Okresní národní výbor Pardubice, 1967
Inv. č. UPS 976, UPS 977

Tvorba sklářské výtvarnice Ludviky Smrčkové (1903–1991) patřila na počátku 60. let 20. století mezi první exponáty nově koncipované sbírky autorské sklářské tvorby, kterou začala budovat kurátorka pardubického muzea Ludmila Ladýřová. Jedna z váz je zdobená rytinami znaků sídelních měst okresů v tehdejším Pardubickém kraji, na druhé jsou motivy historických domů na Pernštýnském náměstí v Pardubicích (provedl Ateliér Lobmeyr v Kamenickém Šenově). Ludvika Smrčková studovala v letech 1921–27 na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Od konce 20. do 40. let spolupracovala s řadou předních českých skláren. Po roce 1948 se stala designérkou skláren Inwald v Poděbradech, do roku 1958 byla hlavní návrhářkou v centrálních ateliérech sklářského a keramického průmyslu v Praze. Vytvořila stovky návrhů všech typů průmyslově vyráběného skla, které se vyznačuje jednoduchostí a tvarovou čistotou. Od roku 1960 se věnovala vlastní volné tvorbě, zejména rytému sklu.

80 / Soubor horáckého skla, počátek 19. až první třetina 20. století

Zakoupeno od A. Kouby a V. Sodomky z Hlinska, 1970 a 1972
Inv. řada UPS (různá ev. č.)

Jedná se o soubor skleněných předmětů, které byly vyrobeny na Horácku – centrální oblasti Českomoravské vysočiny. Především v období od konce 18. až do první poloviny 20. století zde působily četné sklářské hutě, například v Herálci, Březinách, Milovech, Lubné, Trhové Kamenici, Křižánkách, Bradle a jinde. Tyto hutě produkovaly spektrum výrobků od reprezentativních předmětů přes upomínkové a dekorativní sklo až po sklo pro běžné domácí užití. Vyznačovalo se barevností, rozličným zdobením hutnickými technikami, ale i rytím a broušením. Kurátorka Ludmila Ladýřová uskutečnila v letech 1970 a 1972 rozsáhlé nákupy od nadšenců a sběratelů A. Kouby a V. Sodomky z Hlinska. Byly to skleněné výrobky především z období od 2. poloviny 19. století až do 30. let 20. století a jednalo se o více než 900 exponátů. Kolekce horáckého skla byla rozšiřována i v letech následujících, ale už nikdy takto masivně.