Východočeské muzeum v Pardubicích, Zámek čp. 2, 530 02 Pardubice vcm@vcm.cz
+420 466 799 240

1993–2019 / 109, 114

Introduction Museum Past exhibitions Archiv výstav a expozic 2021 Věci vyprávějí 1993–2019 / 109, 114

109 / Knihovna JUDr. Karla Krpaty

Zakoupeno v roce 1995
Inv. č. Sl 4546 (scénář filmu Počestné paní pardubické)

JUDr. Karel Krpata (1900–1973) byl pardubický advokát (od roku 1932) a zásadní opora pardubického ochotnického divadla v meziválečném období. Hrál (zkoušel to i profesionálně), ale ještě výrazněji se prosadil jako režisér. V roce 1939 pod jeho vedením pardubičtí ochotníci zvítězili na festivalu Jiráskův Hronov. Krpata byl také autorem divadelních her. Z nich nejúspěšnější byla hra Mistr ostrého meče (1940), kterou v roce 1944 zfilmoval pod názvem Počestné paní pardubické režisér Martin Frič. Ve filmu mimochodem jako dekorace posloužilo několik sbírkových předmětů pardubického muzea a snímek se v říjnu 1944 v Pardubicích promítal nepřetržitě 14 dní.
V roce 1995 odkoupilo muzeum část Krpatovy knihovny. Díky tomu se do sbírek dostala řada knih dokumentující jeho široký zájem o cestování hlavně po Itálii (např. Machiavelliho Dějiny Florencie vytištěné v roce 1532 a další staré tisky) i po Čechách (vlastní Krpatův průvodce Jiráskův kraj a Kladsko).

114 / Osobní předměty Valerie Kaplanové

Darovalo Východočeské divadlo v Pardubicích, 2000
Inv. č. OD 3750 (rukavice), OD 3751 (kabelka), OD 3753 (pudřenka)

Valerie Kaplanová (1917–1999) byla českou fi lmovou i divadelní herečkou. V obecném povědomí zůstala dodnes jako Bába Tutovka díky televizní soutěži z 90. let, jako babička z populární komedie Zdeňka Trošky Slunce, seno… (zahrála si v druhém a třetím díle) nebo jako stará dáma/Jára Cimrman z filmu Jára Cimrman ležící, spící. Mnohem důležitější však je, že od roku 1961 až do konce svého života byla členkou souboru Východočeského divadla v Pardubicích, kde také po její smrti zůstala část jejích osobních předmětů. Divadlo darovalo z její pozůstalosti řadu předmětů do sbírek pardubického muzea. Jedná se například o prvorepublikové dámské rukavice zhotovené z béžové příze technikou síťování. Ze stejného období pochází také dámská kabelka z černé kůže, jejíž rám je ze žlutého kovu a také pudřenka z kombinace kovu a textilie.