Východočeské muzeum v Pardubicích, Zámek čp. 2, 530 02 Pardubice vcm@vcm.cz
+420 466 799 240

116 / Exotičtí brouci ze sbírky Jaroslava Kopeckého

Zakoupeno od Dany Kopecké, 2002
Přír. č. 149/2002

Jaroslav Kopecký (1892–1957), mj. otec známého akademického malíře shodného jména, byl obchodníkem s látkami ve Skutči. Kromě hmyzu sbíral i pohlednice, známky a filmy, které též promítal svým známým. Ve svém domě měl velkou půjčovnu knih. Také rád maloval, především koně a motýly.
Shromáždil vcelku obsáhlou sbírku exotických brouků různých čeledí, která byla uložena v krabicích svými rozměry a tvarem imitujících knihy. Brouky sám v terénu nesbíral, získával je nákupem nebo výměnou. Sbírka obsahuje především nápadné a esteticky významné druhy z různých částí světa, většinou však bez lokalitních údajů. Jsou v ní zastoupeni například střevlíci, roháči, krasci, nosorožíci, tesaříci, nosatci, chrousti a zlatohlávci. Čítá celkem přes 850 kusů. Sbírka má hodnotu nejen přírodovědnou, ale též dokumentuje sběratelskou činnost v dané době.

131 / Kolekce tropických motýlů

Vlastní sběr ve výstavě, 2013
Inv. č. Bez 104 (různá ev. čísla)

Tropičtí motýli pocházejí z výstavy pořádané v pardubickém muzeu v roce 2013. Motýli se líhli a nějakou dobu žili ve speciálně upravené „tropické místnosti“. Většina kukel byla zakoupena ve Stratford Butterfly Farm v Anglii, která je objednává v motýlích farmách v tropech v různých částech světa. Jelikož stadium kukly trvá většinou jen několik dní a líhnutí tropických motýlů nelze příliš ovlivnit, musí být kukly z tropů doručeny velmi rychle. Exemplářům některých druhů se v tropické místnosti dařilo překvapivě dobře, a někteří jedinci zde žili i víc než měsíc. Několik druhů otakárků (z rodů Papilio a Pieris) a baboček (z rodu Caligo) se dokonce podařilo rozmnožit a odchovat jejich další generaci. Do sbírky bylo možno zařadit jen exempláře, které po úhynu zůstaly v dobrém stavu.
Obchod s kuklami tropických motýlů není založen na drancování přírody a vzácných druhů, ale naopak podporuje místní komunity k péči o přírodní biotopy, ze kterých jim plyne užitek, čímž se mírní tlak na jejich kácení a přeměnu na plantáže.