Nastal červen a vegetace bují k naplnění svého poslání růst a plodit. Pokud počasí přidá dostatek vláhy, jsou tyto projevy o to výraznější. Na přírodní zákonitosti reagovali ve svém životě i lidé, zejména pokud byli odkázáni na to, co si s pomocí darů přírody sami zajistí. Přičiňovali se prací i prostřednictvím duchovní kultury nejrůznější úrovně. Podstatnou roli sehrávala představa, že je možno podpořit děje v přírodě tak, aby budoucí sklizeň i stav populace umožnily pokračování linie dalších generací. Měsíce květen i červen proto naplňují zvyklosti, které měly ovlivnit dostatek vláhy, vzrůst úrody a plodnost. I když v průběhu vývoje prošly uvedené zvyklosti mnoha proměnami až k zábavné poloze, setkání s prvky této duchovní kultury je stále působivé. Například tzv. svatodušní či májový král, snad ohlas dávné představy personifikované vegetace, figuruje v tradici i dnes. Na Moravě mají jeden z králenských obyčejů, Jízdu králů, zapsán od r. 2011 na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Ovšem májoví králové v méně nápadné formě objíždějí či obcházejí spolu s mládeží sídla také ve středním Polabí a připomínají význam řádu přírody a spojitost lidí s ním. Prohlédněte si fotografie z obchůzky mládeže s králem, který má i svou královnu, v Hrubém Jeseníku na Nymbursku dne 14. 5. 2016.
