Archeologické přednášky – podzim 2021

27. října 2021 od 18 hodin
Genetika v archeologii
Produkce genetických dat všeho druhu, v medicíně, kriminalistice i ve studiu biodiverzity, má v současnosti exponenciální růstovou tendenci. Ani vědy zabývající se naší minulostí nezůstaly nedotčeny touto “genomickou revolucí”. Řada archeologických i historických otázek byla pomocí DNA zodpovězena a řada nových se díky tomuto novému zdroji informací vůbec mohla začít pokládat. Ty úplně nejnovější metody umožňují dokonce studium DNA z kosterních pozůstatků všech jedinců z obrovských pohřebišť, ale i z drobných patogenů, z artefaktů i ze sedimentů. Tato kvanta dat poskytují náhled na celé komunity skrze mnohagenerační rodokmeny a vztahy jedinců k sídlištím i objektům.
Přednáška představí archeogenetický obor na konkrétních příkladech se zaměřením na budoucí směry bádání, zvláště pak na otázky postavení jedince ve vztahu k jeho biologickým příbuzným dnes i v minulosti.
Přednáší Zuzana Hofmanová, Dr. ret.nat

6. října 2021 od 18 hodin
Digitální metody při řešení otázek archeologie doby římské
Během doby římské (0–400 n. l.) se region středního Podunají (rámcově území Moravy, Dolního Rakouska a jihozápadního Slovenska) stal hraniční zónou dvou zásadně odlišných světů. Na jedné straně to byla Římská říše, která zejména vzhledem ke své technologické, ekonomické a vojenské úrovni představovala supervelmoc tehdejšího světa. Na straně druhé to byl svět germánských kmenů, které žily v relativně jednoduchém uspořádání na sídlištích venkovanského typu s jednoduchými prostředky obživy. Po většinu tohoto období byly jejich vztahy mírové, avšak několikrát vzájemné napětí přerostlo až v otevřené vojenské konflikty. Nejrozsáhlejším z nich byly tzv. markomanské války v 2. polovině 2. století n. l., kdy se za vlády císaře Marca Aurelia slavné římské legie dostaly hluboko na území germánských kmenů. Současný stav poznání na tomto území eviduje více než tři desítky opevnění římské armády a jejich geografických rozptyl a další indicie dokládají značný dopad vojenských operací na barbarském území. Aplikace moderních metod výpočetní techniky podobně jako v jiných oborech během posledních dekád výrazně obohatily možnosti práce také s archeologickými prameny. Mezi tyto nástroje patří například tzv. geografické informační systémy, které umožňují nejen efektivně pracovat s prostorovými daty, které archeologie shromažďuje, ale také novým způsobem řešit otázky chování tehdejších populací a jejich využití krajiny. Dále jsou to různé druhy digitálních modelů, které umožňují simulovat různé předpoklady o fungování různých procesů (zajišťování obživy, pohyb v krajině apod.). Tyto metody našly uplatnění také při komplexním vědeckém přístupu k řadě otázek doby římské.
Přednáší Mgr. Marek Vlach, Ph.D.

13. října 2021 od 18 hodin
Geofyzika v archeologii
Archeogeofyzika je vědní disciplína, která umožňuje odkrývat archeologické objekty bez použití rýče. Takto získané informace sice nemají stejnou vypovídací hodnotu jako archeologický výzkum samotný, výhodou ale je, že se můžeme v krátkém čase dozvědět, co se nachází pod povrchem na rozsáhlých územích. Na přednášce budou posluchači jednak ve stručnosti seznámeni, jak takovýto výzkum probíhá, a na příkladu některých vybraných lokalit i seznámeni s nejnovějšími výsledky takových výzkumů na lokalitách z období raného středověku u nás a v zahraničí.
Přednáší Doc. Dr. phil. Peter Milo

20. října 2021 od 18 hodin
3D počítačové rekonstrukce a virtuální realita v archeologii
Jak vlastně probíhá digitální rekonstrukce archeologických lokalit? Jaká je pravděpodobnost, že výsledný digitální model zobrazuje věrně naší minulost? Co bylo nejtěžší při tvorbě rekonstrukce hradiště v Libici nad Cidlinou či středověkých dolů pod Kutnou Horou? A dokážeme již virtuálně vstoupit do světa našich předků? Tyto a další otázky budou řešeny v rámci přednášky věnované problematice 3D počítačového rekonstrukčního modelování v archeologii.
Přednáší Mgr. Jiří Unger PhD., Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. a Regionální muzeum a galerie v Jičíně