Rekonstrukce památníku Zámeček umožnila poprvé do historie místa, které neblaze proslulo popravami obyvatel Ležáků a dalších českých občanů v době heydrichiády, nahlédnout také archeologům. Nálezy zatím přinesly několik artefaktů pravděpodobně pocházejících z doby heydrichiády, ale i starší nálezy z období, kdy Larischovu vilu obývala aristorkracie a hosté parforsních honů.
„V únoru jsme provedli předstihový archeologický průzkum za pomocí detektorů kovů, a to společně s členy klubu Hledači historie Pardubicko. Díky velmi dobré spolupráci a zkušenosti mnoha členů klubu se podařilo vyzvednout desítky kovových nálezů, z nichž celou řadu lze nepřímo spojit s obdobím druhé světové války,“ uvádí vedoucí archeologického oddělení Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Zavoral.
Nábojnice z mauzerovek, pistolí i samopalů
Archeologové objevili celé spektrum munice, části vojenské výstroje nebo například torzo německé polní vysílačky vyráběné na konci války. „Například se nám dostala do rukou podivná směs nábojnic ráže 8 krát 57 milimetrů, které vyrobily německé a polské muniční továrny od druhé poloviny 30. let do roku 1942 a byly používány v německých vojenských puškách Mauser, které se při vraždění na Zámečku používaly. Je zřejmé, že se na toto místo dostaly s německou armádou, protože předválečná československá armáda je nepoužívala. Nemůžeme vyloučit, avšak ani potvrdit, že tyto nábojnice byly použity při popravách českých vlastenců,“ popisuje bádání historik Východočeského muzea Jan Tetřev.
Dalšími nalezenými nábojnicemi byly ráže 9 mm Luger. „Používaly se už před první světovou válkou do německých vojenských pistolí a pak na konci první světové války, mezi světovými válkami a vlastně do dnešní doby do samopalů. Ráže 9 milimetrů Luger je dodnes chápána jako optimální vojenská ráže pro pistole a samopaly. Nalezené pistolové nábojnice vyrobila německá firma RWS v roce 1938 a snad byly vystřeleny při dobíjení obětí na popravišti. Jisté to ale není,“ pokračuje Tetřev.
Hroty puškových střel
Přímo ve valu popraviště na Zámečku našli archeologové také hroty puškových střel. „Opět nemůžeme s jistotou tvrdit, že pocházejí z poprav, ale vyloučit to nemůžeme,“ upozorňuje Tetřev. „A nalezená německá mince v hodnotě jeden fenik z roku 1941 je zajímavá vlastně jenom tím, kde se našla. Patřila obětem, katům nebo se na popraviště dostala nějakým úplně jiným způsobem? Nevíme,“ dodává Tetřev. Předměty, u nichž se předpokládá, že souvisí s popravami na Zámečku v roce 1942, byly zařazeny do sbírky Východočeského muzea v Pardubicích.
Zato vystřílené československé předválečné a poválečné nábojnice a řada sovětských nábojnic pravděpodobně pocházejí z pietních aktů na popravišti a do sbírek tak nezamíří
Pohřbený kůň
Při následném zahájení výkopových prací stavbou archeologové při jedné z pravidelných kontrol objevili hrobovou jámu a v ní uloženou kostru dospělého koně. „Usuzujeme, že kůň mohl být pohřbený v období konce 19. či počátku 20. století, kdy byla zdejší lokalita součástí rozsáhlého lesoparku přináležícího k Larischově vile. Mohlo se tedy jednat o jednoho z oblíbených koňů zdejší aristokracie. Ta park a přilehlé lesní lokality hojně užívala a koně byli nedílnou součástí jejich života, včetně parforsních honů,“ uvažuje archeolog Tomáš Zavoral.
Dalším zajímavým nálezem, který potvrdil původní domněnku založenou na podrobné rešerši historických map, bylo odkrytí torza budovy. „Jednalo se nejspíše o původní zemědělské zázemí, stodolu, která byla součástí malého komplexu budov novověkého statku. S tímto nálezem také úzce souvisí i nález pozůstatku asi tři metry hluboké kamenné studny,“ dodává Zavoral s tím, že v současné době nadále probíhá monitoring stavebních prací tak, aby se podařilo odhalit co nejvíce z nejstarší i té nedávné historie tohoto významného místa.
„Provedení archeologického průzkumu v případě národní kulturní památky, kterou je pietní území památníku Zámeček, je pro město jako vlastníka důležitou součástí realizace stavby, práce probíhaly v souladu s harmonogramem projektu. Je to důkaz toho, jak citlivě k tomuto historicky významnému místu přistupujeme. Spolupráce s Východočeským muzeem bude pokračovat i formou zapůjčení některých exponátů z depozitu muzea do nově vznikající expozice,“ uzavírá náměstek primátora Jakub Rychtecký.
