Historicky nejslavnější etapa nynějšího krajského města Pardubice byla nerozlučně spojená s šlechtickým rodem Pernštejnů, trvala necelých 70 let, a odehrála se zhruba před půl tisíciletím. V roce 2021 se na Zámku Pardubice, který je nejviditelnějším otiskem této doby ve městě, sejdou dvě významné události: připomeneme si 500. výročí od smrti Viléma z Pernštejna a v rekonstruovaných prostorách zámku bude otevřena nová expozice s názvem Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách. Na tuto mimořádnou událost se připravují jak muzejníci, tak i jejich zřizovatel a nynější vlastník historického sídla – Pardubický kraj.
„Vidíme to jako velkou příležitost zvednout zájem o tuto mimořádnou památku, proto se chceme dobře připravit. V Pardubicích sice zná zámek skoro každý, ale ověřili jsme si, že v republice tomu tak není. Tím že byl dlouho nepřístupný a poté byl brán hlavně jako sídlo muzea, se jako zámek v Čechách a ve světě vůbec nepropagoval. Například architektka Eva Jiřičná, kterou jsme přizvali ke spolupráci na společenských prostorách, o něm ani neslyšela a byla překvapená, jak je nádherný. A takových lidí, které může zámek se svými příběhy nadchnout, je opravdu hodně,“ konstatoval 1. náměstek hejtmana Roman Línek.
Národní památkový ústav pořádal takzvaný Pernštejnský rok před osmi lety zejména na významných místech v Praze a také na dalších sídlech tohoto rodu v Čechách a na Moravě. Pardubic se ale akce dotkly jen okrajově. „Pro Pardubický kraj je tento původem moravský rod zcela zásadní v období od roku 1490 na Pardubicku až do roku 1646 na Litomyšlsku. V té době se jeho představitelům otevřely možnosti na českém královském dvoře a na českých državách. Vilém z Pernštejna se stal nejvyšším hofmistrem Království českého a z pardubického zámku učinil nové diplomatické a hospodářské centrum rodu. Později dostal díky Vratislavu z Pernštejna svou krásnou podobu zámek Litomyšl, ale vzmohla se také řada měst, hradů a zámků včetně Kunětické hory,“ uvedl přední pernštejnský historik a prorektor Univerzity Pardubice Petr Vorel.
Na pardubickém zámku se přímo z doby Pernštejnů dochovaly hlavně nádherné malby na zdech a stropech, důmyslná fortifikace a dubová truhla ve sklepě, která je tak velká, že ji nikdo nemohl vytáhnout. Návštěvníci proto nemohou očekávat, že tu po otevření uvidí původní nábytek a vybavení. Přesto bude zámek nabitý příběhy Pernštejnů. „V současné době vznikají ve výtvarném ateliéru akademického malíře Petra Nikla portréty jedenácti pro náš kraj nejvýznamnějších představitelů rodu. Rádi bychom veřejnost přístupnou a srozumitelnou formou seznámili s jejich neobyčejnými osudy. Je mezi nimi i pět pernštejnských žen, z čehož je vidět, že i ženy hrály v tomto rodu velmi důležitou roli, a to nejen jako nositelky dalších dědiců. K tomu se bude vázat i připravovaná mezinárodní putovní výstava s názvem Pernštejnské ženy a Evropa. Ta naváže na náš projekt Od stříbrného českého tolaru ke světovému dolaru,“ sdělil ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.
Protože se vliv Pernštejnů projevil v Pardubickém kraji v celé řadě oblastí od stavitelské, umělecké po vojenskou, rybníkářskou, duchovní i další, je ambicí Pardubického kraje zapojit do plánovaných aktivit i další subjekty. „Teprve je začínáme s touto myšlenkou oslovovat, do června bychom měli mít jasno, kdo se do celé akce zapojí. Už nyní máme v přípravném týmu třeba kastelána hradu Kunětická hora Miloše Jirouška, ale chceme přizvat i další. Podle mého názoru tím nejen otevřeme Pernštejnské téma pro příští rok, ale vytvoříme základ nové moderní prezentace těchto památek pro širokou veřejnost v našem kraji i pro příští léta. Máme zkušenost, že pro odbornou veřejnost je informací dost, ale zaujmout rodiny s dětmi, školáky, ale i turisty nebo aktivní seniory je pro nás nová výzva,“ dodal Roman Línek.
