Kráska z Kladiny, jak se dnes říká tři tisíce let staré bronzové nádobě nalezené na Pardubicku v roce 2017, opět budila velkou pozornost. Tentokrát okouzlila mezinárodní publikum na slavnostním otevření stejnojmenné výstavy v polovině minulého týdne na Velvyslanectví České republiky v hlavním městě Lucemburského velkovévodství.
„Prostory ambasády jsme pro uvedení putovní výstavy zvolili záměrně. Lucemburské velkovévodství je totiž spjato s historií českých zemí především díky dynastii Lucemburků a tak otevření výstavy pomyslně navázalo na slavné období českých dějin,“ uvedl ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.
Vernisáž zahájil český velvyslanec Vladimír Bärtl: „Je skvělé, když akce vyvolá pozitivní ohlasy napříč laickou veřejností, diplomatickým sborem i historiky. A tohle přesně se povedlo týmu lidí z Východočeského muzea, LAUS Archaeologiae a pivovaru Bohdaneč při ochutnávce piva rekonstruovaného ze stop v historické nádobě spolu s přednáškou o kontextu nálezu.“
Přednáška, film i ochutnávka
Součástí byla přednáška o unikátní nádobě, promítání filmového dokumentu a ochutnávka piva Sluneční bárka, které je jí inspirované. Pardubičtí muzejníci se mohou chlubit tím, že na základě rozboru obsahu nádoby identifikovali zatím nejstarší doložené bylinné prosné pivo ve střední Evropě. Pivo, které vaří Pivovar Bohdaneč, všechny překvapilo výraznou chutí a propojením s mimořádným nálezem.
Nádoba je dokladem kulturního propojení Evropy
Bohatě zdobené bronzové vědro také otevírá pohled do náboženských představ lidí, kteří v Evropě žili před třemi tisíci lety. „Zároveň dokládá, že tehdejší Evropané kultovní praktiky sdíleli napříč kontinentem,“ konstatoval archeolog Východočeského muzea Jan Jílek.
Výstava a dokumentární film upoutaly diváky z různých zemí tajemným i napínavým způsobem vyprávění. Není divu, jedinečný objev bronzového vědra významným způsobem změnil pohled na vývoj pozdní doby bronzové. Nádoba s bohatou tepanou výzdobou a motivy slunečních bárek tažených labutěmi představuje jedinou nádobu svého druhu v rámci České republiky, kterou tak s dalšími nálezy z jiných zemí uvádí do evropského kontextu. Exkluzivní nález je dokladem komunikace elit pozdní doby bronzové na tehdejší dobu značné vzdálenosti a svědčí rovněž o jejich rituálech.
Putovní výstava Kráska z Kladiny už zavítala do maďarského Hajdúböszörmény, francouzského Štrasburku a v budoucnu by měla míst stálou expozici na pardubickém zámku.
