Zmizelý svět nejvyšší aristokracie, plnokrevných koní a honicích psů ožívá v nové výstavě Parforsní hony v Pardubicích, kterou otevírá Východočeské muzeum v Pardubicích ve středu 6. května. Výstava velkoformátových tisků je volně přístupná veřejnosti v zámecké Open Air Galerii Parkán.
„Pardubice jsou letos Evropským městem koní. Proto jsme se rozhodli obyvatelům města i návštěvníkům, kteří měli dorazit z celé Evropy, ukázat výběr z nejpůsobivějších snímků parforsních honů na Pardubicku. Připomenout, že před více než sto lety se Pardubice, tehdy malé posádkové město, proslavily po celém Rakousko-Uhersku právě velkolepými parforsními hony,“ popisuje výstavu ředitel muzea Tomáš Libánek.
Vrcholná společenská událost
Tyto hony představovaly vrcholnou společenskou událost, na níž se pravidelně scházeli příslušníci nejvyšších aristokratických kruhů a důstojníci zdejší posádky. „Dvorním fotografem parforsní společnosti se stal slavný pardubický fotograf Josef Pírka. Prokázal nejen mimořádnou řemeslnou zručnost, ale také umělecký talent, díky němuž dokázal mistrně zachytit atmosféru a kouzlo okamžiku. Při pohledu na jeho fotografie z honů cítíme vůni podzimu, slyšíme štěkot psů, dusot kopyt a necháváme si vyprávět dávno zmizelé příběhy noblesních kavalírů a elegantních dam,“ vysvětluje jedna z kurátorů výstavy Renáta Tetřevová.
Jezdecké umění a sport na prvním místě
Na počátku vzniku tradice byly hony chlumeckého hraběte Oktaviána Kinského, jenž jako první přivezl do Čech z Anglie smečku parforsních honičů a plnokrevné koně. Roku 1838 byla založena parforsní společnost v čele s knížetem Františkem Lichtensteinem, která hony nejen organizovala, ale také finančně zaštiťovala. U jejich zrodu stál důstojnický sbor 9. husarského pluku a historicky první pardubický parforsní hon se uskutečnil 15. září 1841. „Parforsní hony byly vedeny podle anglického způsobu, což znamená, že opomíjely mysliveckou stránku lovu a kladly důraz na jezdecké umění a sportovní vyžití – jezdci zdolávali komplikovaný terén a za den nezřídka urazili přes 30 kilometrů. Šlo přitom o vrcholnou společenskou událost, jíž se účastnili příslušníci nejvyšších aristokratických kruhů a přední důstojníci pardubické posádky,“ upozorňuje Tetřevová.
Přijel i císař s císařovnou
Lesk honů zvyšovala občasná účast panovnického rodu. Roku 1874 navštívili Pardubice a aktivně se účastnili honů František Josef I. s manželkou Alžbětou. „A tak 10. listopadu 1874 byl jelen dostihnut u Vysoké nad Labem a zřejmě z galantních důvodů byla na místě první sama císařovna Sisi. V Pardubicích se na její počest následně pojmenovala ulice od hotelu Veselka k železniční trati na Chrudim Alžbětinou třídou, dnešní třída 17. listopadu,“ připomíná Tetřevová. Roku 1881 se parforsních honů zúčastnil korunní princ Rudolf s princeznou Štěpánkou, v prosinci 1894 následník trůnu František Ferdinand d´Este.
Poslední tečku za velkolepými hony učinila první světová válka, po níž tradice co do velkoleposti nebyla už nikdy obnovena. Ve dvacátých letech 20. století se sice uskutečnilo několik pokusů o pokračování, ale výsledky byly spíš rozpačité.
Výstava v parkánu zůstane do dubna 2021. Záštitu nad výstavou převzal Francesco Kinský dal Borga, potomek zakladatele parforsních honů Oktaviána Kinského.
