Expozice byla zrušena 1. 1. 2023.
Cesta od nejstarších dějin a první písemné zmínky až do vzniku Československé republiky v roce 1918 čeká návštěvníky expozice nazvané Pardubice - příběh města. Vystavené historické dokumenty a množství unikátních exponátů pocházejících ze sbírek Východočeského muzea v Pardubicích představuje hlavní vývojové etapy dějin Pardubic.
Původní hodinový stroj
V prvním patře Zámku Pardubice vítá příchozí věžní hodinový stroj z pardubického zámku, který pochází z přelomu 17. a 18. století a na věži se nacházel do 70. let minulého století. Mohutný zvuk jeho tikání se nese expozicí jako symbol neúprosně ubíhajícího času. Následují autentické archeologické nálezy z Pardubic a okolí, například gotický meč z Krchleb. Z renesance a doby pánů z Pernštejna jsou k vidění pozůstatky dřevěného pernštejnského vodovodního potrubí, měšťanský terakotový portál či dochovaná kožená obuv. Zaujme také model tehdejší podoby hradu Kunětická hora.
Období baroka zastupují například hodiny pardubického hodináře Františka Bielauscheka či monumentální plastiky Ignáce Rohrbacha - svatý Jan Nepomucký, Bůh Otec a svatý Florián. Zajímavým dokladem vývoje města Pardubic je rozměrná olejomalba Svatý Florián nad Pardubicemi z 1. poloviny 18. století. Obraz neznámého autora zachycuje oblíbeného světce, ochránce proti požáru. V Pardubicích, které prošly v historii několika devastujícími požáry, byla jeho přímluva velmi žádoucí. Na vedutě města je zachyceno opevnění starého města i Bílá brána, která strážila přístup do města z východu. Zbořena byla roku 1840.
Osobnosti Pardubic
Expozice připomíná také významné osobnosti neodmyslitelně spjaté s městem – arcibiskupa Arnošta z Pardubic, pány z Pernštejna, stavitele železnic Jana Pernera a prvního českého letce Jana Kašpara. Jsou jim věnovány předměty svázané s jejich životem a působením. Unikátní je model pomníku Arnošta z Pardubic, jehož originál stojí v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kladsku, kde je pohřben.
K Janu Pernerovi se váže detailně zpracovaná maketa lokomotivy Böhmen, se kterou v roce 1845 dorazil do Pardubic z Olomouce při zahajovací jízdě Severní dráhy císaře Ferdinanda. Jana Kašpara připomíná dílna a části jeho letounů.
Pokoj s efektní dochovanou celoplošnou florální výmalbou je dokladem toho, jaká mohla být atmosféra soukromého měšťanského bytu v závěru 19. století. Na pardubickém zámku sloužily některé z prostor jako byty běžných lidí až do 50. let 20. století. V tomto pokoji údajně bydlel ve 20. letech malíř Jan Šír, který se podílel na restaurování nalezených stropů a nástěnných maleb na zámku.
Ruchadlo bratranců Veverkových
Další jedinečný exponát, ruchadlo bratranců Veverkových, získal pardubický Hospodářský spolek z hospodářství Hladinových ve Starém Hradišti a následně jej věnoval Musejnímu spolku. Patřičnou autenticitu mu dodávala ústní tradice, že radlici vykoval přímo Václav Veverka.
V expozici nechybí ani interaktivní prvky. Infoboxy poskytují doplňující informace a kvízy k ověření znalostí návštěvníků. Na raznici na suchou ražbu si návštěvník vyrazí reliéfní samolepku městské pečeti z 16. století.
