V letošním roce si připomínáme hned dvě významná revoluční výročí českých dějin: rok 1419 jako počátek husitského hnutí a rok 1989 jako počátek cesty českého národa ke znovuobnovení demokratických poměrů po čtyřicetileté vládě komunistů. Mezi oběma daty však najdeme i další významné mezníky, kdy se Češi do dějin zapsali jako povstalci, rebelanti a revolucionáři. Pojďme se o nich dozvědět trochu víc...
Přednášky se konají v přednáškovém sále vždy v úterý v 18 hodin. Vstupné 40 Kč.
15. října 2019 v 18 hodin
První pražská defenestrace 1419
Přednáška objasní souvislosti a dosud nepříliš známé pozadí novoměstské defenestrace, která před 600 léty zahájila bouřlivý čas husitské revoluce. Zvláštní pozornost bude věnovaná účasti Jana Želivského a Jana Žižky.
Přednáší Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc.
22. října 2019 v 18 hodin
Stavovský odboj roku 1547
Rok 1547 představuje významný mezník v dějinách českého státu. Česká šlechtická i městská opozice tehdy většinově odmítla požadavek krále Ferdinanda vojensky podpořit zájmy Habsburků ve válce, kterou vedl císař Karel V. proti říšské (převážně luteránské) opozici v Německu. Tato tzv. šmalkaldská válka (1546–1547) skočila v dubnu 1547 porážkou luteránské opozice. Mocenské převahy využil král Ferdinand i ke změně politických a ekonomických poměrů v českých zemích. Přednáška se zaměří hlavně na výsledky nových výzkumů této problematiky v evropském kontextu, které se týkají role papeže Pavla III. v počáteční fázi tohoto konfliktu, a také neobvyklé role, kterou v této souvislosti sehráli Jan z Pernštejna a jeho synové.
Přednáší Prof. PhDr. Petr Vorel, CSc.
29. října 2019 v 18 hodin
Stavovské povstání 1618–1620
Česká konfederace z roku 1619 – pozitivní program pro střední Evropu
České stavovské povstání 1618–1620, jehož 400. výročí si připomínáme, je v obecném povědomí neprávem spojováno pouze se dvěma mezními událostmi – pražskou defenestrací 1618 a bitvou na Bílé hoře 1620. Vnitřní obsah této zlomové epochy evropských dějin a hlavně cíle povstalců zůstávají ve stínu bělohorské katastrofy. Ve skutečnosti nejdůležitější událostí této doby bylo přijetí tzv. České konfederace – nové ústavy českého státu – 31. července 1619.
Přednáška ukáže, jakým způsobem v této ústavní listině vyvrcholilo české politické a právní myšlení raného novověku a jaké perspektivy tato ústava nabízela dalšímu vývoji střední Evropy (jakožto svobodné a nábožensky tolerantní konfederace) v protikladu s absolutistickou habsburskou monarchií a násilnou rekatolizací.
Přednáší Prof. PhDr. Jaroslav Pánek, CSc.
5. listopadu 2019 v 18 hodin
Selské rebelie roku 1680 a 1775
Selské revolty, povstání, či dokonce války, patří k dějinám evropského kontinentu od středověku. V českých zemích se objevují relativně velmi pozdě. Po slabší a regionální reflexi na tzv. německou selskou válku v roce 1525 přicházejí poprvé výrazně ke slovu až v létech 1679–1680. Tehdy došlo k mohutné petiční aktivitě v řadě českých oblastí. A to zejména těch, kde žilo německé obyvatelstvo. Obsahovaly řady požadavků zejm. hospodářského obsahu. Rebelie byly pokojné, bez násilí. Stát proti nim zasáhl až se zpožděním, aby neklid pacifikoval. Epilogem událostí v roce 1680 byly rebelie na Broumovsku a Litomyšlsku ve východních Čechách. Zde rovněž začalo povstání v roce 1775, které mělo již odlišný charakter s více násilnými akcemi, a ostřejším zásahem státu. Byl korunován téměř legendárním sloganem, že povstalci dopadli "jak sedláci u Chlumce." Tyto dvě velké vlny neklidu na českém venkově raného novověku odrážejí proměny venkovské společnosti, k nimž v tomto období došlo.
Přednáší Prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc.
12. listopadu 2019 v 18 hodin
Revoluční rok 1848
Přednáška pojedná o vývoji revolucí roku 1848 v Rakouském císařství a o revolučních válkách. Autor se při tom zaměří na události v českých zemích a na jejich zasazení do kontextu dění v okolních státech.
Přednáší Mgr. Zdeněk Munzar, BBus(Hons), DiS.
19. listopadu 2019 v 18 hodin
Beseda s účastníky listopadu 1989 v Pardubicích
Přijďte zavzpomínat na revoluční dny roku 1989 v Pardubicích. Besedy se zúčastní jedna z vůdčích osobností revoluce v Pardubicích a spoluzakladatelka Občanského fóra Jarmila Stibicová, členové Občanského fóra Miroslav Petráň a Michal Vajrauch, zástupce akademické obce Oldřich Pytela a Jiří Kubík, který stál během listopadových dní roku 1989 s československou vlajkou na střeše Grandu a občan Zdeněk Kratochvíl.
Vstup zdarma.
