Pět let po svém objevení doputovala do Východočeského muzea v Pardubicích 7000 let stará studna, kterou archeologové vykopali nedaleko Ostrova na Chrudimsku. Nejslavnější nález záchranného archeologického výzkumu pod dálnicí D35 v Pardubickém kraji je mimořádný svým stářím – neolitická studna je totiž nejstarší dendrochronologicky datovanou konstrukcí v Evropě a nejstarší objevenou dřevěnou studnou na území České republiky. Po několikaleté konzervaci, kterou provedla Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, zamířila do depozitáře krajského muzea, které ji hodlá příští rok představit veřejnosti.
Senzační objev se podařil v létě 2018 archeologům Archeologického centra Olomouc. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně později určili, že stromy na studnu byly pokáceny v letech 5259 až 5258 před naším letopočtem. Fakultě restaurování Univerzity Pardubice pak v letech 2019 až 2022 provedla konzervaci jednotlivých dílů studny. Pro uchování poškozeného, vodou nasyceného dřeva pro další generace byl zvolen postup pomocí roztoku sacharózy.
Výstava příští rok
„Východočeské muzeum v Pardubicích dnes převzalo ve svém depozitáři v Ohrazenicích všech 56 dílů studny, zaevidovalo je a uloží je do archeologické sbírky tak, aby i budoucí generace vědců měla možnost tyto nálezy studovat. Studnu veřejnost spatří v moderní výstavě, kterou chystáme na březen 2024 společně s ostatními nejzajímavějšími archeologickými nálezy,“ oznámil ředitel muzea Tomáš Libánek.
Neolitická studna u Ostrova - factbox
- Archeologové studnu objevili v létě 2018 spolu s dalšími sedmi studnami z různých částí pravěku. První nálezy keramiky ukázaly, že studna u Ostrova pochází z období kultury s lineární keramikou, tedy z mladší doby kamenné. Díky tomuto jedinečnému objevu bylo rozhodnuto vyzvednout celou studnu v jednom bloku. Následovala pečlivá preparace jednotlivých vrstev a rozebírání dřevěné konstrukce.
- Konstrukce studny se skládala ze čtyř rohových sloupků, které měly podélné drážky pod úhlem 90 stupňů. Do nich byla zapuštěna prkna v sedmi řadách nad sebou. Půdorysné rozměry studny byly 80 krát 80 centimetrů a celková výška 140 centimetrů. Všechny konstrukční prvky byly dubové.
- Stromy použité na stavbu konstrukce studny byly pokáceny mezi roky 5256 až 5255 před naším letopočtem. Rohové sloupy byly vyrobeny z již dříve pokáceného kmenu (na podzim nebo v zimě roku 5259 nebo v zimě na začátku roku 5258 před naším letopočtem).
- Studna je ukázkou, že první zemědělci, kteří měli k dispozici pouze nástroje vyrobené z kamene, kostí, rohoviny nebo dřeva, dokázali naprosto precizně opracovat povrch pokácených kmenů. Důkazem toho je tvar jednotlivých konstrukčních prvků a dochované stopy po nástrojích na povrchu dřeva.
- Ve výplni studny našli odborníci velké množství zbytků bezobratlých živočichů i drobných obratlovců, a to zejména schránky měkkýšů, kosti drobných obratlovců, přezimovací vajíčka vodních korýšů či zbytky hmyzu. Nálezy zoologických zbytků v budoucnu umožní zejména blíže rekonstruovat životní prostředí v neolitu. Neméně bohatý je i soubor rostlinných zbytků. Zjištěny byly např. zbytky užitkových druhů rostlin včetně pravěkých pšenic, lnu nebo vzácně dokládaného máku setého.
