PŘEDMĚT A CÍLE VÝZKUMU
Se složkami a produkty tradiční lidové kultury se i v současnosti setkáváme v řadě oblastí lidské činnosti, aniž bychom si to zvláště uvědomovali. Pro bližší pochopení charakteru tradiční lidové kultury je tudíž nejdříve nutné vysvětlit několik pojmů, o jejichž obsahu není povědomí obecně rozšířeno. Samotný pojem kultura má nepřeberné množství významů. Pojem lidová kultura (kultura lidu) prošel historickými proměnami v souvislosti s nahlížením na vymezení tzv. lidových vrstev, které se měnilo spolu se společenským vývojem. Kromě anonymity tvůrců lidové kultury se jakožto její podstatný příznak jeví její tradičnost, to znamená přetrvávání jevů lidové kultury mezigeneračním předáváním. Jako vhodnější označení pro uvedený typ kultury se proto užívá sousloví „tradiční lidová kultura“, respektive „tradiční a lidová kultura“. Ačkoliv dnes za lid považujeme nejširší společenské vrstvy obyvatelstva, nejnápadněji se projevy tradiční lidové kultury uplatňují prostřednictvím menších sociálních jednotek a lokálních společenství, neboť v těchto societách tyto projevy fungují v autentické podobě jako běžná součást komunikace a životního způsobu. V široké veřejnosti nalézáme prvky tradiční kultury jako určité úzy a dovednosti, o nichž ale většinou neuvažujeme jako o něčem, co je hodno pozornosti, byť se jedná o osobitý druh tradice, označované jako kulturní dědictví.
Tradiční lidová kultura zahrnuje projevy hmotného, sociálního a duchovního života, to znamená například druhy obživy a zaměstnání, stavitelství a bydlení, odívání, stravu, způsob přepravy, výtvarné projevy, příbuzenské a sousedské vztahy i s nimi spojené instituce, obyčejovou tradici a obřadní kulturu, vědění a víru, slovesné, hudební, dramatické a taneční umění. Každá ze složek prochází ovšem v průběhu času vývojem a je proto nutné se vyvarovat předpokladu, že tradiční lidová kultura zůstává víceméně neměnná a je ji možno pojímat jako jeden celek bez konkrétnějších dobových souvislostí. Jinak řečeno, tradiční lidová kultura odpovídá v čase vždy konkrétnímu období a není možné ji spojovat pouze s náhodně zachycenými svědectvími o té které její formě nebo považovat takovou formu za jedinou správnou. Průběžně působily na tradiční lidovou kulturu dobové historické trendy a okolnosti, přičemž v 19. století národním hnutím podpořený zájem o tradiční lidovou kulturu obyvatelstva žijícího na venkově umožnil, aby z ní řada prvků pronikla i do dalších společenských vrstev, a to natolik výrazně, že dosáhly určitých slohových znaků, jejichž ohlasy můžeme vždy čas od času zachytit v nejrůznějších trendech v naší společnosti dodnes.
Východočeské muzeum v Pardubicích provádí dle možností dokumentaci nejrůznějších projevů tradiční lidové kultury, s nimiž je možno se v širším regionu jeho působnosti setkat. Cílem dokumentace je uchovat svědectví o současných podobách jevů tradiční lidové kultury a navazovat tak na hodnoty, shromážděné v tomto směru v minulosti. Prostřednictvím webových stránek muzea bychom rádi seznamovali alespoň s výběrem z této dokumentace. Věříme, že nositeli tradiční lidové kultury bude toto přijato jako projev úcty k tomu, jak tradice uchovávají, a že široká veřejnost nalezne v prezentacích zajímavý pohled na život kolem nás a snad i inspiraci. Potěší nás, pokud informace přispějí k rozvoji veřejného povědomí o významu hodnot tradiční lidové kultury a uvítáme, jestliže na tradice sami upozorníte.
Další informace o jevech tradiční lidové kultury z výzkumů, které muzeum průběžně provádí, najdete zde: Výroční obyčeje ve Východních Čechách
Kontaktní osoba: Bc. Miroslav Chalupa , e-mail: chalupa@vcm.cz
