Život a smrt Vojtěcha z Pernštejna

1. října 2024 od 17 hodin
Vojtěch z Pernštejna v evropské politice první třetiny 16. století
Přednáší Petr Vorel

Historický význam Vojtěcha z Pernštejna (1490–1534) dalekosáhle přesahuje prostředí samotných Pardubic a východočeského regionu. Díky svému postavení v mocenské a majetkové struktuře české šlechty významným způsobem ovlivňoval vnitřní českou stavovskou politiku ve vztahu k panovnickému dvoru, ale vstupoval i do širších mezinárodních vazeb. Tento rozměr jeho diplomatických a vojenských aktivit v letech 1514–1534 ještě nebyl v dosavadní literatuře doceněn. Autor ve své přednášce přiblíží základní informace, které máme k tomuto tématu dosud k dispozici, a nastíní další možnosti výzkumu v budoucnu.

8. října 2024 od 17 hodin
Šlechta a smrt v raném novověku
Přednáší Jiří Kubeš

V letošním roce si připomínáme 490. výročí úmrtí Vojtěcha z Pernštejna, a proto bude přednáška pojednávat o tom, jaký vztah měla raně novověká šlechta z českých zemí ke smrti. Nejdříve si představíme fenomén „dobré smrti“. Umírání pak bude prezentováno jako přechodový rituál, který má tři fáze. Připomeneme si také náboženské souvislosti odchodu křesťanů z „tohoto slzavého údolí“ a krátce se zastavíme u pohřbů a šlechtických hrobek, které měly zajistit, že „sociální tělo“ šlechtice přetrvá.

15. října 2024 od 17 hodin
Rytířské sály pardubického zámku – interpretace figurální výzdoby ve vazbě na koncepčně nejbližší středoevropské analogie
Přednáší Pavel Waisser

Přednáška se pokusí zařadit fragmenty nástěnných maleb pardubického zámku ze 30. a 40. let 16. století do kontextu analogických památek ve střední Evropě s akcentem na Vojtěchův sál a Mázhaus. Výmalba obou souvisejících prostor by na sebe dle současného stavu poznání měla plynule navazovat, vzhledem k pevné dataci nástěnného obrazu Samsona a Dalily by malby měly být datovány ante quem 1532, tedy ještě před smrtí Vojtěcha z Pernštejna. Adaptace za Jana z Pernštejna (zejména ve 40. letech) navazují ve stylové jednotě „podunajského“ stylu, který ve vazbě na grafiky „malých mistrů“ jednotně postihoval nejenom bezprostřední okolí jednoho z nejvýznamnějších středoevropských veletoků, nýbrž téměř celou záalpskou Evropu. I proto mohou být širší významové analogie v malbě a grafice, ale i dalších výtvarně-řemeslných médiích, legitimní. Bude tudíž na místě, zamyslet se i nad soudobou produkcí sepulkrálií (ve vazbě na koncepci mramorové tumby Vojtěcha z Pernštejna) a formovaných terakot, kde rovněž nacházíme pozoruhodné středoevropské analogie.

22. října 2024 od 17 hodin
Pardubický zámek za Vojtěcha z Pernštejna: od střídmosti k luxusu
Přednáší František Václavík

Doba vlády Vojtěcha z Pernštejna na jeho pardubické rezidenci je známa především díky vynikajícím velkorysým nástěnným malbám v patře jižního křídla zámku i díky zachované tumbě v kostele sv. Bartoloměje, kde byl předčasně zesnulý velmož pochován v roce 1534. Jaké však byly Vojtěchovy záměry přestavby zámku jako stavebního díla, které mělo odpovídajícím způsobem prezentovat jeho sociální postavení mezi nejpřednějšími aristokraty českého království? A jak o těchto ambicích mohou svědčit nálezy z nedávných průzkumů a stavebních oprav? Lze rozpoznat rozdíly stavebních aktivit Vojtěcha z Pernštejna a Jana, který bratrův majetek zdědil? Nad těmito a dalšími otázkami se zastavíme i přes mnohá úskalí, která odpovědi znesnadňují.

29. října 2024 od 17 hodin
Pernštejnské hrobky v Pardubicích a Doubravníku a jejich nedestruktivní průzkum
Přednáší Jan Frolík

Nejvyšší hofmistr Království českého, významná politická osobnost, rytíř, šlechtic a v neposlední řadě i nejmladší syn významného moravského šlechtice. O kom je řeč? O Vojtěchovi z Pernštejna, pánovi na Pardubicích. V letošním roce uplyne 490 let od smrti tohoto významného člena Pernštejnského rodu a letošní podzimní cyklus historických přednášek ve Východočeském muzeu v Pardubicích vám přiblíží nejen jeho život a smrt, ale také dobu, ve které žil. Životní cyklus Vojtěch zahájil v Moravském Krumlově, kde se narodil jako třetí a nejmladší potomek Viléma z Pernštejna a jeho ženy Johanky z Liblic. V sedmi letech byl v Pardubicích králem Vladislavem Jagellonským pasován s bratrem Janem na rytíře a jeho politická kariéra začala rychle stoupat. Po otcově smrti se stal pánem na pardubickém rodovém panství a v jeho odkazu a péči o rodový majetek zdařile pokračoval. Z této doby pocházejí vzácné renesanční malby v rytířských sálech pardubického zámku. Jeho předčasná smrt v roce 1534 znovu sjednotila rodové državy do rukou jeho bratra Jana. Sledujte s námi životní příběh Vojtěcha a jeho rodiny, duchaplnou éru renesance a nahlédněte do tajuplných zákoutí pernštejnské hrobky v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích.