Ve městě

Havran polní (Corvus frugilegus)
Pardubice s Chrudimí jsou jedny z mála českých měst, ve kterých se nacházejí hnízdní kolonie havrana polního. Jejich hlučný a ne zcela čistý provoz se nesetkává vždy s většinovým pochopením, nicméně tento inteligentní pták si zaslouží naši toleranci. Užitečnost havrana výrazně převažuje nad jeho škodlivostí. Velká hejna havranů pomáhají s regulací početnosti polních hlodavců a larev hmyzích škůdců, na podzim havrani poschovávají velké množství ořechů a dalších tučných semen, čímž přispívají k jejich šíření. Dospělý havran má typicky olysalý kořen zobáku, mládě v prvním roce života má okolí nozder opeřené.

Vrabec domácí (Passer domesticus)
Vrabec domácí se u nás vyskytuje výhradně v blízkosti člověka. Hnízdí již od konce března v různých dutinách na budovách, občas obsadí i ptačí budku či opuštěné hnízdo jiřičky. Dříve byl početný i v centru Pardubic, v současnosti ustoupil do okrajových částí a větší hejna vrabců jsou běžnější spíše na vesnicích. Úbytek vrabců ve městech je zapříčiněn nedostatečnými potravními zdroji různých semen a rostlinných zbytků. Nejvíc vrabcům ublížil téměř úplný zánik městských malochovů drůbeže, na jejímž krmení se vrabci ve velké míře přiživovali.

Ježek západní (Erinaceus concolor) a ježek východní (Erinaceus roumanicus)
I v centru Pardubic se můžeme setkat hned se dvěma druhy ježků - ježkem západním a ježkem východním Od sebe se liší zejména zbarvením a uspořádáním bodlin. Bodliny ježka západního vyrůstají pouze na hřbetní straně těla a působí dozadu učesaným dojmem, zatímco uspořádání bodlin ježka východního je nestejnoměrné a působí rozcuchaným dojmem. Oba ježci se budí ze zimního spánku již v březnu. Samice mívá během vegetačního období jeden až dva vrhy s 2–9 mláďaty, které kojí 6–7 týdnů. Ježek východní je původně lesostepní druh a je trochu teplomilnější, ježek západní byl původně obyvatel listnatých lesů.

Kavka obecná (Corvus monedula)
Kavka obecná patří mezi naše nejinteligentnější ptáky. Jedná se o společenský druh, který hnízdí v otevřených koloniích v různých dutinách na budovách, vzácněji i v dutých stromech. V minulosti existovaly i lesní kolonie kavek, které hnízdívaly například v přírodní rezervaci Buky u Vysokého Chvojna. V současnosti se kavka zcela synantropizovala a hnízdí pouze v lidských sídlech. Početná kolonie osídluje i hrad Kunětickou horu.

Poštolka obecná (Falco tinnunculus)
Poštolka obecná je malý druh sokola, který rád hnízdí v blízkosti člověka. Časté jsou i v Pardubicích případy úspěšného hnízdění poštolek v truhlíku za oknem na vyšších budovách. Mladé poštolky jsou velmi hravé a zvídavé, za což bohužel často zaplatí i životem. Jedná se o velmi užitečného dravce, který loví převážně drobné hlodavce.

Divoké rostliny pardubických trávníků
Příroda městských trávníků nás může svou druhovou pestrostí rostlin překvapit. Kochat se můžeme červenofialovými květy pumpavy rozpukové, růžovými květy řeřišnic, žlutě kvetoucími křivatci a starčku jarního, namodralými porosty penízku prorostlého a modrofialovými květy popence obecného, violky vonné a vikve hrachorovité.

Javory v květu

Javor mléč a javor jasanolistý svými květy navozují jarní atmosféru v ulicích a parcích města. Oba druhy kvetou ještě před vyrašením listů. Přes svou příbuznost se vzájemně příliš nepodobají. Běžně vysazovaný javor jasanolistý pochází ze Severní Ameriky a tvoří lichozpeřené listy. Javor mléč patří mezi naše původní dřeviny suťových lesů, list je laločnatý s ostrými zuby a jeho řapík vylučuje mléčnou tekutinu.

Babočky
K prvním motýlům, které můžeme v přírodě i ve městě zahlédnout, patří především babočky. Zimu totiž přečkaly ve stadiu dospělce a k jejich probuzení stačily první teplé dny. Jelikož mají kus života již za sebou, jsou takzvaně „olétané“ – místy chybí šupinky a konce křídel jsou trochu potrhané.

Zápřednice Mildeova
přezimovala v zámotku ve staré vlnité lepence. Nelíbilo se jí, že byl její úkryt odhalen a ocitla se na sluníčku. Po chvilce prokousala v zámotku otvor a vysoukala se ven. S tímto druhem pavouka se můžete občas setkat i v bytě, kam omylem zabloudí. Na rozdíl od její příbuzné zápřednice jedovaté je zápřednice Mildeova menšího vzrůstu a není třeba se jí obávat.

Hmyzí domečky
Na jaře postupně ožívají i domečky, které lidé připravili pro jejich hmyzí obyvatele. Mezi prvními zájemci o ubytování se objevují například vosíci z rodu Polistes, samotářské včely zednice rezavé Osmia bicornis, ale i druhy, které hodlají parazitovat v jejich hnízdech – mouchy dlouhososky z rodu Anthrax nebo Bombylius.

Koncem dubna jsou u hmyzích domečků velice aktivní samotářské včely zednice rezavé. Jedná se druh velikostí srovnatelný se včelou medonosnou. Před včelím domečkem to v tu chvíli vypadá jako před úlem. Ovšem zednice svá hnízda nebrání a útoku se od nich obávat nemusíme.

Ploštice
I řada druhů ploštic přečkává zimní období ve stadiu dospělce a můžeme je najít už během prvních teplých jarních dnů. Určitě nejnápadnějším druhem je ruměnice pospolná, která má v oblibě především lípy a jejich blízké okolí. Zde totiž nachází důležitou součást její potravy – lipová semena.

Na slunných zdech
se z jara rádi sluní pavouci a různé druhy hmyzu. Pro nás je výhodou, že na jednobarevné rovné ploše můžeme snadno pozorovat exempláře, které by v jiném prostředí unikly naší pozornosti.

Další díly výstavy: