Východočeské muzeum v Pardubicích, Zámek čp. 2, 530 02 Pardubice vcm@vcm.cz
+420 466 799 240

Muzejní akademie 2025/2026

Úvod Navštivte nás Akce Muzejní akademie 2025/2026

Zajímáte se o svět kolem sebe a chcete se dozvědět více o historii, umění, přírodovědě, architektuře nebo o práci muzejníků? Zajímají Vás příběhy předmětů a lidí, případně rádi vyrážíte na výlety? Právě pro Vás připravilo Východočeské muzeum v Pardubicích vzdělávací program Muzejní akademie.
Kurz plný přednášek, komentovaných prohlídek, procházek a výletů se koná v přednáškovém sále Zámku Pardubice, v jeho okolí nebo v muzejním depozitáři v Ohrazenicích a to nepravidelně ve středu od 9 hodin ráno a odpoledne od 15 hodin.

Permanentka na celý program stojí 900 Kč (23 akcí). Je možné vybrat si jen některá témata a platit za každou akci zvlášť (komentované prohlídky 100 Kč, přednášky 50 Kč). Z důvodu omezené kapacity a velkého zájmu o předchozí ročníky nás včas kontaktujte na:

Abonentky je možné zakoupit na pokladně Zámku Pardubice a před začátkem programu ve středu 10. 9. 2025 od 8:30 hodin v přednáškovém sále.

Březen 2026, vždy od 9 a od 15 hodin

4. 3. – přednáška Příběh klobouku: pokrývky hlavy v muzejních sbírkách (Tereza Mazancová)
Jaké nejzajímavější klobouky se nachází v muzejních sbírkách a co je na nich pozoruhodné?
Pokrývky hlavy byly nezbytnou součástí oděvu do poloviny 20. století. Kromě zdůraznění společenského statusu zajišťovaly svému nositeli ochranu před vrtkavými rozmary počasí i upravenou frizúru. Víte, jaký je rozdíl mezi modistkou a kloboučníkem? Zajímá Vás, jak vzniká plstěný klobouk? Nahlédněte do světa modiství plného tvarů, barev a textur.

18. 3. – přednáška Od uzurpátorů přes pardubického Dubčeka k normalizačním aparátčíkům: příběhy předsedů poválečných národních výborů v Pardubicích (Jan Ivanega)
Po konci války věřila československá společnost v lepší zítřky. Dojít k nim chtěla omezením politické soutěže prostřednictvím Národní fronty, v níž hráli prim komunisté. Platí to i pro Pardubice. V přednášce ukážeme, kdo byli komunističtí předáci města. Zamyslíme se nad tím, kdo vlastně byli předsedové národních výborů. Co se skrývalo za zdánlivě neměnnou fasádou opakovaných frází? Měli prostor pro utváření politiky, nebo byli jen převodovými kolečky v aparátu moci? A co jejich příběhy znamenají pro současnost?

25. 3. – přednáška Velikonoce a svátky na starých pohlednicích (Matěj Bekera)
Nejvýznamnější křesťanský svátek si tradičně spojujeme s kraslicemi, pomlázkou a návštěvou kostela. Už od konce 19. století se další oblíbenou tradicí stalo posílat pohlednice s velikonoční tématikou. Zpočátku šlo o velmi zdobná přání s obvyklými motivy, ale velmi brzy získaly na oblíbenosti humoristické pohlednice s králíky v kabátech, pobíhajícími kraslicemi nebo závody ve velikonočním běhu a koledování. Pojďte s námi poodhalit bohatou filokartistickou kolekci a zjistit, jak si naši předci připomínali různé oblíbené svátky.


Duben 2026, vždy od 9 a od 15 hodin

1.4. – přednáška Vybrané poznatky z ekologie a etologie ptáků (Libor Praus)
Přednáška seznámí s rozmanitými způsoby ptačího chování a s důvody, proč ptáci jednají zrovna tak. Představíme si zásadní fáze v ptačím životě i nesnáze, se kterými se musí ptáci vypořádat.

8. 4. – komentovaná prohlídka archeologického depozitáře v Ohrazenicích (Tereza Jošková); sraz u brány muzejního depozitáře v Ohrazenicích
Výjimečně od 9 a od 13 h, nutná rezervace na e-mailu bekera@vcm.cz
O základním průběhu práce archeologa v terénu i laboratoři jste již slyšeli. Jak ale vypadá další život stovky a tisíce let starých artefaktů po té, co jsou vyjmuty ze země a ošetřeny, kde vlastě odpočívají? Co všechno počítáme mezi archeologické nálezy, a jak s nimi zacházíme. Proč v hovorové hantýrce archeologové měří velikost výzkumů na krabice od banánů? To všechno, včetně ukázky nejrůznějších výtvorů lidských rukou od pravěku po časy relativně nedávné uvidíte, uslyšíte a bude si moci i osahat v následující lekci muzejní akademie - Ukryto v depozitářích.
15. 4. – přednáška Čelední služba v raném novověku jako důležitá součást „trhu práce“ (Ladislav Nekvapil)
Čelední služba představovala v minulosti velmi důležitý prvek života venkovského i městského obyvatelstva. V 16. až 18. století ji absolvovala zhruba polovina populace. Přesto se o ni historici v českých poměrech donedávna příliš nezajímali. Přednáška přiblíží tento zajímavý raně novověký fenomén jako neodmyslitelnou součást tehdejšího trhu práce.

29. 4. – přednáška Od Féničanů k Arialu: Spletitá cesta našeho hláskového písma (Jiří Šura)
Číst a psát se naučíme v první třídě. Je to tak samozřejmé, jak si myslíme? Opravdu používáme jen hláskové písmo, nebo i znaky? A jak se například stalo, že máme písmena malá a velká, "psací" a "tiskací"? Tyto a další otázky budou tématem přednášky Jiřího Šury, geologa Východočeského muzea, věnované tomu, proč píšeme právě tak, jak píšeme.


Květen 2026, vždy od 9 a od 15 hodin

13. 5. – komentovaná prohlídka Archeologické nálezy ze středověkých Pardubic (Jan Musil, Tomáš Zavoral)
Za posledních několik let se podařilo archeologům VČM zdokumentovat celou řadu zajímavých archeologických situací týkajících se nejstaršího stavebního vývoje Pardubic. Byť bylo naše historické centrum do velké míry zasaženo intenzivní stavební činností, která mnohé nálezy a situace nenávratně zničila, díky systematické práci archeologů v posledních letech, se na mnoha místech podařilo zachránit cenné nálezy vypovídající o podobě našeho města ve 14. a 15. století. Prohlídkový okruh spojený s odborným výkladem, zavede posluchače na lokality, které ukrývaly tato prastará tajemství.

27. 5. – komentovaná prohlídka výstavy Zbraně vyprávějí (Jan Tetřev)
Kurátoři sbírek zbraní olomouckého a pardubického muzea Karel Podolský a Jan Tetřev spojili síly a vybrali ze svých fondů to nejzajímavější. Vznikla tak velká výstava, která vypráví nejen příběh vývoje palných zbraní, ale také příběhy jednotlivých exponátů. Těmito příběhy vás bude provázet kurátor výstavy Jan Tetřev.


Červen 2026, vždy od 9 a od 15 hodin

10. 6. – přednáška Havěť ve vodě a u vody (Jan Dolanský)
Voda je v krajině přítomna v mnoha různých podobách, a tam kde jí je dostatek, většinou příroda kypí životem. Vodní prostředí bylo domovem prvních organismů, mnoho z nich vodu nikdy neopustilo, ale i řada z těch, kteří vodu v průběhu evoluce opustili, se do ní po čase opět vrátila. Na různých příkladech si ukážeme nejen rozmanitost vodních a mokřadních živočichů, ale i to, jak je voda formovala a ovlivnila způsob jejich života.

Září 2025, vždy od 9 a od 15 hodin

10. 9. – přednáška Rostliny útočí! Co jsou to invazní rostliny a jak se u nás šíří? (Lenka Šafářová)
Na území České republiky můžeme najít asi tři a půl tisíce druhů rostlin. Některé z nich jsou u nás původní, jiné se zde zabydlely teprve nedávno. Některé nově příchozí rostliny se však nechovají jako slušní hosté a nekontrolovatelně se šíří. Jaké máme u nás invazní druhy? Odkud k nám přišly a kde je můžeme potkat ve Východních Čechách? To odhalí přednáška, které se zabývá tímto velmi aktuálním tématem.

17. 9. – přednáška Od otevřeného ohně ke sporáku (Miroslava Cejpová)
Přednáška seznámí účastníky s různými způsoby vaření na otevřeném ohni. V chladnějších oblastech se vařilo se v tzv. černých kuchyních, ve kterých stála podesta, na níž hořel oheň. Kouř stoupal vzhůru do komína a usazoval se na stěnách kuchyně. V zemích, kde se topilo v krbech, býval v kuchyni krb a vařilo se přímo v krbu. Pro vaření na otevřeném ohni se používalo nádobí keramické i kovové, které stálo ve žhavých uhlících nebo bylo zavěšené nad ohněm. Nechyběly ani různé rošty, rožně apod. Ve velkých kuchyních se pro otáčení rožňů využívaly různé mechanismy poháněné horkým vzduchem nebo závažím. Pro udržení stejného žáru při dušení nebo přípravě omáček vznikaly již od 14. století v panských kuchyních speciální druhy topenišť. Vysoké ceny palivového dřeva vedly ke vzniku různých druhů úsporných kuchyňských kamen. Pokrok v železářství v 19. století umožnil cenově přijatelnou výrobu litinových plátů, která spolu s přechodem na odvod kouře tahovými komíny vedla ke vzniku sporáků a k zániku černých kuchyní.

24. 9. – komentovaná prohlídka Nového zámku v Kostelci nad Orlicí (Matěj Bekera); sraz před budovou zámku v 10 a 14 hodin
Na tuto akci se nevztahuje abonentka na Muzejní akademii 2024/2025. Účast je nutné dopředu rezervovat, vstupenky bude možné zakoupit přímo před začátkem prohlídky na pokladně Nového zámku v Kostelci nad Orlicí.
Speciální prohlídky pozdně klasicistního sídla hraběcí větve rodu Kinských z Vchynic a Tetova nabídnou jedinečný pohled do veřejně přístupných i skrytých místností kosteleckého zámku. Areál šlechtické rezidence, hospodářského dvora a anglického parku se představí v jedinečných souvislostech architektonického díla Heinricha Kocha. Společně nahlédneme do spletitých rodinných osudů v 19. a 20. století a odhalíme ducha doby. Seznámíme se s biedermeierskými interiéry a poznáme genia loci tohoto jedinečného místa na úpatí Orlických hor.


Říjen 2025, vždy od 9 a od 15 hodin

8. 10. – přednáška Ženy za pultem aneb jak se nakupovalo za normalizace (Miloslav Šikl)
Přednáška se zaměří na obchodní infrastrukturu v druhé polovině 20. století s důrazem na Pardubice. Společně prozkoumáme konzumní zóny, které formovaly každodenní život místních obyvatel, včetně výběrových prodejen. Přiblížíme proměny nákupních zvyklostí, chování prodavaček a dostupnost vyhledávaných produktů. Fenomén podpultového prodeje nám ukáže realitu nedostatku zboží a triky, kterými se zákazníci k některým výrobkům dostávali. Zaměříme se také na rozvoj samoobsluh a dalších služeb, které se objevovaly na nově vznikajících sídlištích. Neopomeneme ani trend obchodních domů, přičemž zvláštní pozornost věnujeme pardubickému Prioru, ikonické stavbě architektky Růženy Žertové.

22. 10. – prezentace historického románu Kristus jde na sever (Jiří Šesták, Jan Jílek)
Muzejní akademie s autorem historických románů Jiřím Šestákem, který představí svou nejnovější publikaci Kristus jde na sever. Kniha objevným a poutavým románovým způsobem domýšlí pozoruhodný životní příběh markomanské královny Fritigil, související se zapomenutou kapitolou prehistorie křesťanství na našem území. O této poslední markomanské královně, vládnoucí i na našich územích, se nám bohužel dochovalo velmi málo historických pramenů. Ale díky těm několika literárním dokladům a archeologickým nálezům, jež máme k dispozici, můžeme přes závoj našeho nevědění zahlédnout obrysy fascinující osobnosti, která se dokázala přesně zorientovat ve své dějinné situaci a porozumět výzvám přelomové doby, v níž žila. Jiří Šesták oživuje postavu královny Fritigil před očima čtenáře v poutavé a historicky uvěřitelné podobě. Příběh je nejenom strhujícím vyprávěním, které nás přenáší do časů dávno minulých na křídlech literární imaginace, ale i odvážným pokusem o rekonstrukci, založeným na pečlivém studiu reálií a historických pramenů.

Listopad 2025, vždy od 9 a od 15 hodin

5. 11. – přednáška Živočichové a papír (Jan Dolanský)
Papír není jen lidský vynález, živočichové jej umí vyrábět již miliony let. Ale i ti, kteří papír neprodukují, si na něm mohou pochutnat, využít jej jako úkryt nebo materiál ke stavbě vlastního obydlí. Pojďme se tedy krátce podívat, kdo vás může překvapit ve vaší knihovničce a co s papírem pěkného i nepěkného provádí hmyz a jiná drobná stvoření.

ZRUŠENO – 19. 11. – přednáška Pardubice ve filmu (Václava Kofránková); pouze od 15 hodin
Náhradní termín přednášky je 11. 2. 2026 od 15 h. Děkujeme za pochopení.
Pardubice byly a jsou vděčnou kulisou a inspirací mnoha nezapomenutelných filmů. Do dějin naší kinematografie se město zapsalo díky úchvatné směsici historické a moderní architektury, která filmařům umožňuje relativně snadno evokovat různá historická období. Přednáška připomene slavná díla Počestné paní Pardubické, Vyšší princip, Dívka na koštěti či Spalovač mrtvol, ale i jiná, která Pardubice a celý okolní kraj proslavila jako zajímavou filmovou lokalitu.


Prosinec 2025, vždy od 9 a od 15 hodin

3. 12. – přednáška „Pšenice na koláče, oves koňům, ječmen na pivo“: Říkání z nachmelených dějin (Tomáš Libánek)

17. 12. – program Vánoce za socialismu (Petra Štěpánová, Jan Krčál)
Přeneste se do atmosféry Vánoc minulých dekád a připomeňte si vánoční přípravy, typické dárky i nezbytné stání ve frontách před obchody. Zavzpomínejte na psaní vánočních pohlednic, které bylo součástí předsvátečního času. Edukační program vás provede retro Vánocemi přímo v prostředí autentických exponátů výstavy Život na sídlišti.

Leden 2026, vždy od 9 a od 15 hodin

7. 1. – komentovaná prohlídka výstavy Život na sídlišti (Jan Ivanega, Ondřej Zikl)
Výstavou Život na sídlišti. Pardubice 1945–2000 provedou její autor, historik umění Jan Ivanega, a restaurátor Ondřej Zikl. Ve svém výkladu se zaměří na to, co vše předchází vystavení díla. Protože otevření výstavy, to je jen pomyslná třešnička na dortu náročné a na první pohled neviditelné práce.

14. 1. – PŘEDNÁŠKA ZRUŠENA. DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ
Česká scénografie a kostým (Filomena Krotká)
Seznamte se s vývojem české scénografie a kostýmu. Muzejní výtvarnice Filoména Krotká představí rozdíly mezi divadelním a televizním kostýmem a zároveň naznačí hranice mezi kostýmem a módou. Můžete se těšit na celý proces výtvarníkovi práce od studie až po realizaci.

21. 1. – přednáška On hledá ji a ona hledá jeho (Kateřina Kovalčuková)
Regionální tisk ze sbírek Východočeského muzea v Pardubicích opět odhalí další ze svých zajímavých rubrik. Tentokrát se bude jednat o seznamovací inzeráty. Podle čeho lidé hledali svůj ideální protějšek na přelomu 19. a 20. století? Jakou roli hrál zevnějšek a jaké preferovali vlastnosti?


Únor 2026, vždy od 9 a od 15 hodin

4. 2. – přednáška „Knihařství A. Bydžovský“: více než půlstoletí jedinečného knihvazačského díla v Pardubicích (Ondřej Zikl)
Přednáška s obrazovou projekcí věnovaná životu a dílu uměleckého knihaře Alexandra Bydžovského a jeho rodu, jenž byl v Pardubicích činný od roku 1896. Sonda do působení tří generací řemeslných živnostníků na cestě z 19. do 20. století. Přednášku doprovodí ukázky uměleckých realizací knižních vazeb z produkce rodiny Bydžovských.

11. 2. – přednáška Pardubice ve filmu (Václava Kofránková); pouze od 15 hodin
Pardubice byly a jsou vděčnou kulisou a inspirací mnoha nezapomenutelných filmů. Do dějin naší kinematografie se město zapsalo díky úchvatné směsici historické a moderní architektury, která filmařům umožňuje relativně snadno evokovat různá historická období. Přednáška připomene slavná díla Počestné paní Pardubické, Vyšší princip, Dívka na koštěti či Spalovač mrtvol, ale i jiná, která Pardubice a celý okolní kraj proslavila jako zajímavou filmovou lokalitu.

18. 2. – přednáška Markomanské války (Jan Jílek)
Markomanské války (166–180 po Kr.) představují důležitý konflikt dvou světů. Na jedné straně stálo římské impérium na druhé germánské a sarmatské kmeny. Přednáška bude zaměřena na východiska, průběh a následky tohoto válečného střetu, který předznamenal velké stěhování národů v 5. a 6. století. Posluchači se seznámí s prameny a interpretací této události. Jedná se o období, kdy na našem území operovaly římské legie a pomocné sbory a kterého se osobně zúčastnil římský císař Marcus Aurelius, kterého široká veřejnost zná jako filosofa na trůně.