Továrna, komín, vodojem – historické přednášky

17. 3. 2026 od 17 h
Od demolic po konverze: příběh industriální architektury na příkladu Ostravy
Přednáší Martin Strakoš

Postindustriální společnost hledá adekvátní využití průmyslové architektury a periferie. Na zánik továren často navazují demolice a sanace znečištěných lokalit. Při množství těchto míst se však ukázal zmíněný proces jako velmi nedostatečný a pro daná místa i nevýhodný. Již na přelomu 60. a 70. let se objevovaly na základě inspirace z prostředí Velké Británie a dalších průmyslových zemí Západu náměty na konverze vybraných průmyslových areálů. Teprve v posledních přibližně třech desetiletích se však podařilo alespoň v některých případech provést náročnější konverze staveb a přizpůsobit je tak novému využití. Přednáška se zaměří na proměnu města Ostravy a vybrané příklady tamních průmyslových areálů, z nichž se postupně stávají nové městské čtvrti se specifickými příklady nově využitých industriálních památek.

24. 3. 2026 od 17 h
Tovární komíny na Pardubicku včera i dnes
Přednáší Martin Vonka, Michal Horáček

Tovární komíny představují nedílnou součást průmyslového věku a jejich vertikály se významným způsobem vtiskly do panoramatu obcí i krajiny. Svou podstatou na sebe vzaly nejen symbolický odkaz jedné odcházející epochy, ale zároveň konkrétně upomínají na někdejší význam lokality či hrají roli orientačních bodů. Tovární komíny tak nejsou jen utilitární stavby vypouštějící mračna kouře a hyzdící panorama měst i krajiny. Jedná se o svébytná technická či architektonická díla a tvoří zajímavou součást naší kulturní historie. Komíny, které většinou již pozbyly svou původní funkci, na sebe ale mohou dnes brát i nové významy. Přednáška představí nejen historický vývoj výstavby továrních komínů na Pardubicku, jejich typologii i funkční náplň, ale zaměří se i na téma nového využití těchto staveb. Téma bude zasazeno do kontextu celé země.

31. 3. 2026 od 17 h
Elektřina jako motor modernizace
Přednáší Vendula Hnídková

Elektrické podniky hlavního města Prahy se v meziválečném období vyprofilovaly do jednoho z vůdčích aktérů modernizace metropole. Přestože role této největší městské firmy není dosud příliš známá, znamenala elektrifikace mohutnou změnu, která zasáhla firmy, domácnosti i veřejný prostor města. Jakým způsobem elektřina zažehla dynamický proces modernizace? Kdo byli vizionáři, kteří viděli historický přínos elektrifikace? A jak to vše souvisí s uměním a architekturou?

7. 4. 2026 od 17 h
Automatické telefonní ústředny
Přednáší Jakub Potůček

Budovy telefonních ústředen dnes představují nejohroženější vrstvu české architektury. Expertně navrhované stavby v sobě ukrývaly objemná zařízení a zároveň vyjadřovaly technický pokrok a společenský význam veřejné telekomunikační sítě. Analogové systémy však byly záhy nahrazeny digitálními, které nevyžadují ani velké prostory, ani lidskou obsluhu. Budovy původních ústředen tak ztratily svůj smysl a mizí v rukou nových vlastníků. Jakub Potůček vás provede vývojem těchto staveb v Československu i společenskými i politickými souvislostmi jejich vzniku. Řeč bude také o dvou nerealizovaných projektech pardubické ústředny, kterou navrhoval stejný tým, jako tranzitní telefonní ústřednu v Hradci Králové.

14. 4. 2026 od 17 h
Konverze industriálního dědictví na kulturní klastry
Přednáší Dan Merta

Revitalizace a konverze industriálních areálů a budov představují v současnosti ten nejlepší způsob, jak se vyrovnat s nevyužitým průmyslovým dědictvím. V průmyslově vyspělých zemích má zakládání konvertovaných společensko-kulturních center velkou tradici, u nás jich zatím není mnoho, ale začínají v posledních letech na tento trend navazovat. Umělecká a společensko-kulturní centra rozvíjející svoje aktivity v bývalých prostorách industriálního charakteru lze klasifikovat na centra iniciovaná "zdola", jež vznikla samovolným obsazováním uměleckými komunitami a subkulturami. Naopak centra založená iniciativou "shora" představují oficiálními úřady plánovanou a architektonicky a stavebně upravenou lokalitu s různě tvarovanými prostorami k předpokládanému uměleckému a kulturnímu vyžití.

21. 4. 2026 od 17 h
Architektura ve službě Telegrafie a Prokopovy továrny
Přednáší Matěj Bekera

Ikony pardubického průmyslu 19. a 20. století – Telegrafie (pozdější Tesla) a továrna mlýnských strojů Josefa Prokopa synové vyráběly produkty nejen pro český, ale také pro zahraniční trh. Pro rozsáhlou výrobu potřebovaly postupně se rozšiřující industriální areály, které se staly symboly Palackého třídy a Pardubiček. Firmy musely také najít ubytování pro stále větší počet zaměstnanců, a proto vznikala stavební družstva, která v okolí továren realizovala dělnické kolonie, nájemní domy i reprezentativní vily. V rámci přednášky představíme stavební vývoj areálů, bohatou paletu obytných objektů a místní zahradní architekturu.

28. 4. 2026 od 17 h
Věžové vodojemy na Pardubicku a Královéhradecku
Přednáší Robert Kořínek

Věžové vodojemy, ikony vodárenství i nepřehlédnutelné vertikály. V Pardubickém a Královéhradeckém kraji jich najdeme více než stovku - ve městech, na venkově, v průmyslových, zemědělských a železničních areálech. Některé z nich vynikají svou zdařilou architekturou, jedinečným konstrukčním či technologickým řešením nebo svým vznikem. Představíme si je zvenčí i zevnitř a ukážeme si jejich význam v minulosti i v dnešní době.