upozornění
Od 6. listopadu 2024 do 12. ledna 2025 jsou valy volně přístupné po první rondel, a to od 10 do 21 hodin. V navazující části valů si můžete užít venkovní výstavu Světla vyprávějí
Historie opevnění
Vilém z Pernštejna nechal hrad na konci 15. století přebudovat na zámek s čtyřkřídlou dispozicí a současně nechal vytvořit také mohutné opevnění. Zámek byl od okolního světa oddělen širokým příkopem, šest metrů vysokou zdí a rozlehlým a vysokým zemním valem s kruhovými rondely v nárožích. Zámek se stal obtížně obléhatelnou pevností s promyšleným vodním opevněním. Tak rozsáhlá památka vojenského stavitelství počátku 16. století se nikde jinde ve střední Evropě nedochovala.
Protože zámek byl od počátku veden jako pevnost, výhled do krajiny musel zůstat v případě napadení volný. Zámecké valy tak zůstávaly po několik staletí zcela holé. Změna nastala až roku 1778, kdy byla provedena zahradní úprava na hradebních rondelech – bašty byly přetvořeny na služební zahrádky panských úředníků ubytovaných v prostorách zámku.
Ztráta obranné funkce
V roce 1836 vyhlásilo královéhradecké fortifikační ředitelství, že pardubický zámek se již nepokládá za vojenskou pevnost. Tím došlo k významné obměně ve vzhledu zámeckých valů - panská správa se současně s opravou hradební zdi rozhodla ke zvelebení celého opevnění. Koruny valů byly rozšířeny a zpřístupněny pomocí schůdných pěšin, na svahy bylo vysazeno 1600 kusů ovocných stromů a 1200 kusů keřů vinné révy. Když ovocné plodiny dozrávaly, najímala si panská správa placeného hlídače, který dohlížel na to, aby si lidé nemohli bezplatně česat jablka, hrušky, třešně, švestky ani vinnou révu.
Později byly vysazovány i jiné druhy dřevin, především jasany, javory, lípy či jírovce. Podoba valů se postupně měnila, ovocný sad byl ve 20. století přetvářen spíše na plochu parkově upravenou s převahou okrasných dřevin.
Jisté přechodné změny nastaly v roce 1931, kdy se v Pardubicích konala Výstava tělovýchovy a sportu. Zámek i s opevněním se stal součástí výstavních ploch – v jednom z rondelů byla umístěna kavárna, v jiném byl skautský tábor. Došlo také k dočasnému propojení areálu zámku s Tyršovými sady a to pomocí průchodu v hradební zdi na západní straně valů.
Domov páchníka
V současné době vytváří zámecké valy (spolu s Tyršovými sady) zelenou oázu v centru města. Průběžně zde dochází k obnově zeleně, jsou dosazovány některé ovocné i okrasné dřeviny a upravovány cesty.
Od května 2016 patří tři rondely zámeckých valů – východní, severní a západní – do evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 (Chráněné území Pardubice - zámek). Ochrana se týká silně ohroženého brouka páchníka hnědého, který žije v dutinách starých stromů. Dospělí jedinci se objevují od května do září a to je právě období, kdy lze páchníka při troše štěstí zahlédnout.
Zámecké valy
- Rozloha: 3,7 hektaru
- Délka cesty: asi 600 metrů
- Počet stromů: asi 180
Valy jsou otevřené:
- listopad až březen: 8 až 16 hodin
- duben, září, říjen: 8 až 18 hodin
- květen až srpen: 8 až 20 hodin
Příroda v opevnění. Valy pardubického zámku
Terénní miniatlas vydaný Východočeským muzeem nabízí příležitost poznat zámecké valy podrobněji a dozvědět se víc o bohatém a pozoruhodném životě, který bují přímo v centru východočeské metropole. Publikaci zakoupíte v pokladně zámku nebo na e-shopu. Stojí 190 korun.
Stručné informace o výskytu dalších rostlin a živočichů na valech najdete ZDE.
