Březen 2025, vždy od 9 a od 15 hodin
5. 3. – Den kovu s konzervátory a restaurátory v Ohrazenicích (Jana Malá, Eva Salavcová, Iveta Kučerová)
Kovy provází život člověka přibližně 8 000 let. Ve všech oblastech lidské činnosti se bez nich neobejdeme. V jejich nejčistší podobě, jejich různých slitinách nebo v kombinaci s jinými materiály. S novými technologiemi se stále zvyšuje počet kovů, které používáme a také kvalita jejich zpracování.
V těchto souvislostech se stále více rozvíjí i obory, které se zabývají konzervací, restaurováním a uchováváním historických památek z kovů.
Ve Východočeském muzeu v Pardubicích tvoří kovy velkou část sbírkových fondů. Jsou zastoupeny ve podsbírkách numismatiky, etnografie, militarií, domácnosti, hračky, sportu, řemesel, hudebních nástrojů, archeologie, oděvů a oděvních doplňků, sbírkách uměleckoprůmyslových – hodiny, nábytek aj. Zajímá vás, jakou péči tyto předměty potřebují? Přijďte nahlédnout do restaurátorských dílen VČM.
Sraz u brány muzejního depozitáře v Ohrazenicích
19. 3. – přednáška Žoužel všeho druhu: zajímavosti ze života drobných obyvatel naší krajiny (Jan Dolanský)
Množství druhů živočichů vyskytujících se v naší republice dosahuje počtu několika desítek tisíc. Z toho naprostá většina patří mezi bezobratlé dorůstajících jen drobných rozměrů. Dá se v takovém množství vůbec nějak vyznat? Kde je najdeme a v jaké roční době? Co žerou? Jaké mají nepřátele a jak se jim brání? Na které je třeba si dát pozor? Na tyto a podobné otázky určitě nečekejte během přednášky vyčerpávající odpověď. Bohužel, v tomto krátkém čase se sotva stihneme seznámit s významnějšími skupinami a jejich zástupci. Díky makrofotografiím nahlédneme i do fascinujícího světa tvarů, barev a struktur na tělech těchto živočichů, které někdy trochu nelichotivě označujeme jako „žoužel“.
26. 3. 2025 – Prezentace historického románu Kristus jde na sever (Jiří Šesták)
Bonusová Muzejní akademie s autorem historických románů Jiřím Šestákem, který představí svou nejnovější publikaci Kristus jde na sever. Kniha objevným a poutavým románovým způsobem domýšlí pozoruhodný životní příběh markomanské královny Fritigil, související se zapomenutou kapitolou prehistorie křesťanství na našem území. O této poslední markomanské královně, vládnoucí i na našich územích, se nám bohužel dochovalo velmi málo historických pramenů. Ale díky těm několika literárním dokladům a archeologickým nálezům, jež máme k dispozici, můžeme přes závoj našeho nevědění zahlédnout obrysy fascinující osobnosti, která se dokázala přesně zorientovat ve své dějinné situaci a porozumět výzvám přelomové doby, v níž žila. Jiří Šesták oživuje postavu královny Fritigil před očima čtenáře v poutavé a historicky uvěřitelné podobě. Příběh je nejenom strhujícím vyprávěním, které nás přenáší do časů dávno minulých na křídlech literární imaginace, ale i odvážným pokusem o rekonstrukci, založeným na pečlivém studiu reálií a historických pramenů.
Na tento bonusový program platí permanentka na Muzejní akademii 2024/2025. Je možné také zakoupit samostatnou vstupenku za 50 Kč.
Duben 2025, vždy od 9 a od 15 hodin
2. 4. – komentovaná prohlídka expozice Lapidárium (Ladislav Nekvapil)
Komentovaná prohlídka má za cíl představit jednu z více než 40 podsbírek spravovaných Východočeským muzeem. Rozsahem drobná kolekce předmětů z kamene a příbuzných materiálů však obsahuje řadu zajímavých architektonických, uměleckých i vzpomínkových reliktů z poměrně dlouhého časového období od středověku po 20. století. V září 2024 byla návštěvníkům zpřístupněna formou nové stálé expozice ve sklepních prostorách zámeckého paláce. Jádro expozice tvoří památky z 16. a 17. století, ke kterým patří nejen terakotové stavební články z doby pánů z Pernštejna, reprezentované částmi okenních a dveřních ostění, ale zejména kolekce raně novověkých náhrobníků drobných šlechticů, většinou úředníků pardubického panství, a jejich rodinných příslušníků, pocházející z větší části ze zrušeného městského hřbitova u kostela sv. Jana Křtitele. K vidění jsou zde však i torza románské architektury ze sakrálních objektů spadajících do sféry zaniklého opatovického kláštera, nebo naopak pamětní či náhrobní desky upomínající na významné děje a osobnosti Pardubic minulého století. Soubor však obsahuje i některé zcela indiferentní exponáty, jejichž přesná datace, zařazení a původ nejsou zcela možné. Předměty byly v minulosti získávány různým způsobem a jsou spojeny již s aktivitami pardubického Musejního spolku na přelomu 19. a 20. století. Některé pocházejí z archeologické činnosti, většina byla získána v rámci rekonstrukcí či rušení areálů a budov v průběhu 20. století.
16. 4. – přednáška Radon: pověry a skutečnost (Jiří Šura)
Co je radon, kde se vzal a čím se liší od většiny ostatních radioaktivních látek. Co radon není. Proč si na něj dáváme pozor a kdy a jak ho měříme. Proč ho máme v domech a proč ho naši prarodiče v domech neměli. A samozřejmě, jak se proti němu bránit.
23. 4. – přednáška Nejstarší tištěné herbáře na příkladu Jana Nigera (Nikol Holubová)
Lidé používají rostliny jako medikamenty již od nepaměti, proto není divu, že se velké oblibě těší specializované knihy, jejichž obsah nám předkládá vlastnosti daných druhů, i v dnešní době. Jedná se o herbáře, dříve také zelináře, či bylináře. Uvnitř lze najít nejen unikátní soupis rostlin, ale především charakteristiku léčivých účinků s širokými možnostmi využití, případně informace ke sběru či pěstování. Autoři se také často odkazovali na své předchůdce – a to až do antických dob.
Přednáška se bude věnovat raně novověkým rostlinopisům, jejichž svazky jsou zastoupeny v Muzejní knihovně Východočeského muzea v Pardubicích. V prvé řadě lze zmínit nejstarší česky tištěný herbář Knieha lékařská, kteráž slove herbář aneb zelinář z roku 1517 od Jana Nigera. Autor byl mimo jiné osobním lékařem Viléma z Pernštejna a jeho manželky Johanky z Liblic. Dílo systematizuje názvosloví rostlin a nabízí celou řadu léčebně-recepisných poznámek a doporučení. Další významné dílo, které nesmíme opomenout, napsal slavný italský lékař Pietro Andrea Mattioli – jeho Herbář neboli bylinář se stal nejvýznamnější botanickou knihou 16. století. Nemálo významný je i jeho menší spis Domácí apatykář.
30. 4. – přednáška Ze života archeologie? (Tereza Jošková)
Přednáška hravou formou seznámí posluchače s vědním oborem archeologie, o kterém toho jistě mnoho slyšeli, ale ne všechno je pravdou. Představíme si základní specifika a úskalí práce archeologa, ale také rozmanité možnosti, jakými se pokoušíme rekonstruovat dávnou minulost a naše společné kořeny. Nebude chybět ani ukázka nejrůznějších replik a skutečných stovky i tisíce let starých výtvorů lidských rukou.